Andrej Babiš stojí v čele vlády potřetí. Tohle je jeho bilance
Premiérem se stal poprvé 6. prosince 2017. Jeho jednobarevná vláda ANO ale v lednu 2018 nezískala důvěru Sněmovny a téměř půl roku vládla v demisi.
Druhou vládu ANO a ČSSD prezident jmenoval 27. června 2018. Důvěru dostala 12. července 2018 poměrem 105:91 — díky toleranci komunistů, kterou KSČM vypověděla až v dubnu 2021. Vláda skončila 17. prosince 2021.
Po čtyřech letech v opozici ANO vyhrálo volby v říjnu 2025 se ziskem 34,51 % hlasů a 80 mandáty.
Prezident Petr Pavel jmenoval Babiše premiérem 9. prosince 2025 a jeho vládu ANO, SPD a Motoristů o šest dní později. Důvěru získala 15. ledna 2026 poměrem 108:91.
Na dalších stránkách najdete přehled toho podstatného. U každého tvrzení je odkaz na zdroj, ať si vše můžete ověřit sami.
Čapí hnízdo: kauza běží přes deset let a pořád není u konce
Jde o padesátimilionovou evropskou dotaci určenou malým a středním podnikům. Farma Čapí hnízdo u Olbramovic ji na přelomu let 2007 a 2008 získala poté, co byla dočasně vyvedena z holdingu Agrofert na anonymní akcie na doručitele.
Trestní stíhání začalo v roce 2017, obžaloba padla v březnu 2022. Městský soud v Praze Babiše i jeho tehdejší poradkyni Janu Nagyovou dvakrát zprostil — v lednu 2023 a v únoru 2024. Vrchní soud oba rozsudky pokaždé zrušil, naposledy v červnu 2025.
V březnu 2026 ale Sněmovna odmítla Babiše vydat k trestnímu stíhání. Proti vydání hlasovalo 104 ze 186 přítomných poslanců — všichni přítomní zástupci koalice ANO, SPD a Motoristů. Jeho stíhání je tím po dobu mandátu zastaveno.
Soud proto kauzu rozdělil a v květnu 2026 Janu Nagyovou uznal vinnou z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Dostala tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou a peněžitý trest 500 tisíc korun.
Podle soudu se tedy skutek stal. Babiš vinu odmítá a mluví o politické objednávce.
Střet zájmů: premiér, který rozděluje dotace svým vlastním firmám
Kvůli takzvanému lex Babiš vložil Andrej Babiš 3. února 2017 Agrofert do dvou svěřenských fondů. Jejich správu svěřil mimo jiné své manželce Monice a dlouholetému spolupracovníkovi Alexeji Bílkovi.
Nepomohlo to. Audit Evropské komise, jehož závěrečnou zprávu Brusel zveřejnil v dubnu 2021, konstatoval, že Babiš Agrofert nadále nepřímo ovládá a je proto ve střetu zájmů podle českého i evropského práva. Dotace vyplacené holdingu z evropských fondů od února 2017 označili auditoři za neoprávněné.
Komise auditní proces uzavřela v roce 2022 s tím, že Česko musí hlásit, až Agrofert peníze vrátí.
Mezitím firmy z holdingu podle analýzy Pirátů získaly od konce roku 2017 do prosince 2020 na dotacích a veřejných zakázkách 20,21 miliardy korun. Zhruba šest miliard tvořily dotace, zbytek veřejné zakázky.
Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá: „Agrofert neovládám ani neřídím.“
Stejný problém, nová vláda. Brusel se ptá znovu
Po jmenování premiérem v prosinci 2025 měl Babiš třicet dní na to, aby střet zájmů vyřešil. Lhůtu 8. ledna 2026 nestihl — čekal na souhlasy regulátorů ze tří států EU. Akcie Agrofertu pak vložil do svěřenského fondu RSVP Trust a střet zájmů považuje za vyřešený. Odborníci upozorňují, že nejde o slepý fond.
Evropská komise v únoru 2026 napsala českým úřadům a s odkazem na článek 61 finančního nařízení požádala o potvrzení, že od 9. prosince 2025 nebyly Agrofertu ani jiným Babišovým firmám přiděleny žádné nové granty. Výdaje na takové operace si Česko podle Komise nemá nechat proplácet.
Ani v červenci 2026 Komise závazné rozhodnutí nevydala a věc dál posuzuje.
Je to přesně stejná situace jako před sedmi lety. Jen tentokrát jde o peníze, které Česko čerpá z rozpočtu, kam samo přispívá.
Korunové dluhopisy: půldruhé miliardy s úrokem, ze kterého se neplatí daň
Agrofert vydal emisi korunových dluhopisů za tři miliardy korun 28. prosince 2012 — poslední den, kdy to daňový zákon umožňoval. Úrok stanovil na nevýhodných šest procent, přestože si mohl půjčit mnohem levněji.
Andrej Babiš pak od vlastní firmy tyto dluhopisy za 1,5 miliardy korun postupně odkoupil. Největší část, za 1,25 miliardy, měsíc poté, co se stal poslancem; zbytek už ve funkci ministra financí.
Trik spočíval v tom, že se daň počítala z každého jednokorunového dluhopisu zvlášť a zaokrouhlovala se dolů na nulu. Úrok tak byl fakticky osvobozený od daně.
Finanční správa nakonec prověřila zhruba 380 firem, doměřila 2,7 miliardy korun na daních a podala kolem 180 trestních oznámení. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se ale správa případy zabývala pozdě a část už byla promlčená.
Právě na otázku po vlastních příjmech Babiš v únoru 2017 v České televizi odpověděl legendárním „sorry jako“. Nápis si později nechal natisknout na mikinu.
Pandora Papers: 400 milionů přes daňové ráje na Francouzskou riviéru
V říjnu 2021, čtyři dny před volbami, zveřejnilo mezinárodní konsorcium investigativních novinářů kauzu Pandora Papers. Jednou z hlavních postav byl tehdejší premiér.
Přes řetězec firem na Britských Panenských ostrovech, ve Washingtonu a v Monaku si Babiš v roce 2009 sám sobě půjčil zhruba 400 milionů korun. Za ně pak nakoupil luxusní nemovitosti na jihu Francie, včetně zámečku Château Bigaud u Mougins. Monacká firma zaplatila za dva pozemky s vilou 14 milionů eur.
V českých majetkových přiznáních tento majetek neuvedl. Česká NCOZ uzavřela, že se na území ČR trestného činu nedopustil, a spis předala do zahraničí.
Ve Francii vyšetřování vedla Národní finanční prokuratura (PNF) kvůli podezření z praní špinavých peněz a daňového úniku. Vyšetřovatelé spis předali prokuratuře v květnu 2026 a rozhodnutí o obžalobě se očekává do konce roku 2026.
Jmenováním premiérem přitom Babiš ve Francii získal absolutní imunitu. Část skutků navíc už může být promlčená.
Bureš: spor o evidenci u StB, který trvá přes deset let
Slovenský Ústav paměti národa vede Andreje Babiše v registračních protokolech Státní bezpečnosti jako agenta s krycím jménem Bureš a evidenčním číslem 25085, registrovaného v letech 1980 a 1982.
Babiš se od roku 2012 soudí na Slovensku o to, že v evidenci je neoprávněně. Spor prošel několika koly: v roce 2017 slovenský Ústavní soud zrušil rozhodnutí nižších soudů v jeho prospěch, v únoru 2024 naopak jeho ústavní stížnost odmítl.
Zlom přišel v říjnu 2024. Slovenské ministerstvo vnitra pod vedením Matúše Šutaje Eštoka uzavřelo s Babišem smír, který soud schválil. Ministerstvo v něm uznalo, že Babiš byl evidován neoprávněně a s StB vědomě nespolupracoval. Podle slovenského ministra vnitra smír navrhla Babišova strana.
Ústav paměti národa se ale smírem odmítl řídit: dohoda podle něj nestojí nad zákonem, který ústavu ukládá protokoly zveřejňovat, a oprávněnost evidence dokládá několik věcně i časově navazujících svazků. V evidenci proto zůstává dál.
Posuďte sami, komu věříte.
Covid-19: nejvíc mrtvých od konce druhé světové války
Podle Českého statistického úřadu zemřelo v roce 2021 v Česku 139 891 lidí — nejvíc od konce druhé světové války. Oproti roku 2019 to bylo o 27,5 tisíce víc.
Covid-19 byl základní příčinou smrti u 25,5 tisíce z nich. Stal se tak nejčastější příčinou úmrtí a stál za 18 % všech zemřelých.
V srpnu 2020 premiér na fóru v Bledu prohlásil, že země V4 jsou „best in covid“. Když ministerstvo zdravotnictví krátce nato oznámilo návrat roušek do vnitřních prostor od září, Babiš plán označil za chaotický a sešel se s ministrem Vojtěchem. Den nato ministr většinu opatření včetně roušek ve školách zrušil. Za pár týdnů začala druhá vlna, v přepočtu na obyvatele jedna z nejhorších na světě.
Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula později řekl, že 15 tisíc lidí zemřelo zbytečně a že by nerozvolňoval.
Znáte někoho, kdo na covid zemřel?
Veřejný dluh: za dva roky vzrostl o 800 miliard. A roste dál
Na konci roku 2019 činil státní dluh 1 640 miliard korun — zhruba stejně jako v roce 2013. Na konci roku 2021, kdy druhá Babišova vláda končila, už to bylo 2 466 miliard neboli 40,4 % HDP. Za dva roky přibylo přes 800 miliard. Náklady na covidovou pomoc přitom tvořily menší polovinu tohoto růstu.
Ke konci prvního pololetí 2026 dosáhl státní dluh 3 726,8 miliardy korun. To je zhruba 341 tisíc korun na každého obyvatele — včetně právě narozených dětí.
V červenci 2026 prezident Pavel vetoval vládní novelu, která by vládě umožnila překročit rozpočet až o deset procent bez souhlasu Sněmovny. Varoval před ohrožením udržitelnosti veřejných financí a oslabením kontrolní role parlamentu.
Dvacítka ekonomů — mezi nimi bývalí guvernéři ČNB Jiří Rusnok a Zdeněk Tůma a šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl — vyzvala poslance, aby veto podpořili. Koalice avizovala, že ho přehlasuje.
Hnutí, které se hlásí k boji proti korupci. A jak to dopadlo
V Indexu vnímání korupce Transparency International si Česko za druhé Babišovy vlády pohoršilo: z 59 bodů a 38. místa v roce 2018 kleslo na 54 bodů a 49. místo v letech 2020 i 2021. Za rok 2025 má Česko 59 bodů a 39. příčku — pořád pod průměrem EU, který činí 62 bodů.
Brněnskou korupční kauzu Stoka kolem manipulace veřejných zakázek vedl bývalý místostarosta Brna-střed Jiří Švachula, tehdy za ANO. Krajský soud mu v roce 2022 uložil 9,5 roku vězení, vrchní soud rozsudek v listopadu 2024 zrušil kvůli procesním vadám. Švachula pak uzavřel dohodu o vině a trestu na sedm let a osm měsíců — pravomocně.
Po zveřejnění zápisků z diáře místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, dlouholetého člena představenstva Agrofertu, zahájila policie trestní řízení.
V červnu 2019 se na pražské Letné sešlo čtvrt milionu lidí — největší demonstrace v novodobých českých dějinách. Chtěli premiérovu demisi.
Otrava Bečvy: za ekologickou katastrofu roku nakonec nepykal nikdo
20. září 2020 uhynulo v Bečvě mezi Choryní a Lhotkou nad Bečvou obrovské množství ryb. Šlo o jednu z největších ekologických havárií v novodobé historii Česka.
Ministerstvo životního prostředí tehdy vedl Richard Brabec (ANO), bývalý generální ředitel Lovochemie — firmy z Agrofertu. Mezi prvními podezřelými byla i chemička Deza z Babišova svěřenského fondu.
Vyšetřování ale provázelo vážné selhání. Vyšetřovací komise zjistila, že Česká inspekce životního prostředí o některých výpustích vůbec nevěděla, inspektoři nevěděli, jak postupovat, a vzorky nezajistili — z výusti z areálu Dezy nebyl v týdnu po havárii odebrán vzorek vůbec. Auditní zprávu ministerstvo zveřejnilo až v listopadu 2023.
Soudy nakonec označily za původce firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm. Protože se ale nepodařilo zjistit konkrétního viníka, firma trestně odpovědná není a její ředitel byl pravomocně zproštěn obžaloby.
Odsouzeni byli jen hasič a úřednice — za to, jak se s havárií zacházelo.
Přehled kauz a jejich aktuální stav (červenec 2026)
červeně = otevřené, zeleně = uzavřené
- Čapí hnízdo (Babiš) — stíhání zastaveno imunitou
- Čapí hnízdo (Nagyová) — vinna, podmínka a pokuta
- Střet zájmů a dotace pro Agrofert — Komise dál posuzuje
- Pandora Papers v Česku — odloženo, předáno do ciziny
- Pandora Papers ve Francii — rozhodnutí PNF se čeká
- Korunové dluhopisy — doměřeno 2,7 mld. Kč u firem
- Evidence u StB — smír, ÚPN ale nesouhlasí
- Otrava Bečvy — nikdo za otravu neodsouzen
- Kauza Stoka (Švachula, ANO) — 7 let a 8 měsíců, pravomocně
- Faltýnkovy zápisky — trestní řízení zahájeno
Žádná z těchto informací není naše tvrzení. Všechny pocházejí ze soudů, státních úřadů, ČSÚ, Evropské komise nebo od redakcí, které nesou právní odpovědnost za to, co publikují. Odkazy najdete u jednotlivých kapitol výše.
Nevěřte dezinformacím. Ověřujte si všechno — i tuhle stránku
V roce 2013 koupil Andrej Babiš přes Agrofert vydavatelství MAFRA — tedy MF DNES a Lidové noviny. V roce 2017 je vložil do svěřenských fondů a v roce 2023 celou MAFRU prodal skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Transakce se dokončila v únoru 2024. Deset let přitom premiér a ministr financí vlastnil dva ze tří největších deníků v zemi.
Internetem se denně šíří obrovské množství polopravd i vyslovených lží — řetězovými e-maily, příspěvky na sociálních sítích i takzvanými dezinformačními weby.
Než něco nasdílíte, ověřte si to. Pomůžou vám hoax.cz, manipulatori.cz a demagog.cz, který ověřuje výroky politiků.
Víc o Andreji Babišovi se dočtete v knihách investigativního novináře Jaroslava Kmenty Babišovo Palermo a Boss Babiš.
A hlavně: nevěřte ani nám. Klikejte na odkazy, čtěte původní zdroje a dělejte si vlastní názor.