Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Střet zájmů: Babiš, Agrofert a svěřenské fondy

Otevřená Audit EK uzavřen, vymáhání dotací vázne2017–dosudAktualizováno

Kvůli zákonu o střetu zájmů, přezdívanému lex Babiš, vložil Andrej Babiš 3. února 2017 holding Agrofert do dvou svěřenských fondů. Audit Evropské komise i české správní soudy přesto dospěly k závěru, že ho jako premiér v letech 2017–2021 dál ovládal a byl ve střetu zájmů. Spor o vrácení miliard z dotací trvá dodnes.

Lex Babiš: zákon, který zakázal dotace firmám členů vlády

Sněmovna 11. ledna 2017 přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a schválila novelu zákona o střetu zájmů. Firmy, v nichž má člen vlády alespoň 25 %, se od té doby nesmějí ucházet o veřejné zakázky, nenárokové dotace ani investiční pobídky. Členové vlády také nesmějí provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk.

Prezident Zeman a poslanci ANO zákon napadli u Ústavního soudu. Ten jejich návrhy 18. února 2020 zamítl: zákon je podle něj dostatečně obecný a netýká se jen jedné osoby.

Svěřenské fondy AB private trust I a II

Babiš převedl akcie Agrofertu a skupiny SynBiol do fondů AB private trust I a II. Správci se stali předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a Alexej Bílek, na fondy dohlížela Babišova manželka Monika Babišová a jeho právník Václav Knotek. Obmyšleným, tedy tím, komu může jít zisk, zůstal Andrej Babiš.

Audit Evropské komise: Babiš Agrofert dál ovládá

Podněty Evropské komisi podala v červnu 2018 Transparency International; audit začal na počátku roku 2019. Už v prosinci 2018 ministerstvo financí přestalo posílat do Bruselu žádosti o proplacení projektů Agrofertu, takže je hradil český rozpočet.

Předběžná zpráva auditu, která v květnu 2019 unikla do médií, uvedla, že Babiš z činnosti Agrofertu profituje a vložení holdingu do fondů nestačí. Závěrečnou zprávu Komise zveřejnila 23. dubna 2021: podle ní Babiš Agrofert přes svěřenské fondy dál ovládá a zároveň jako člen vlády rozhoduje o věcech, které se ho týkají. Agrofert měl proto vrátit evropské dotace získané po účinnosti novely. Ministerstvo pro místní rozvoj se závěry nesouhlasilo.

K podobnému závěru došel i druhý audit zaměřený na zemědělské dotace z července 2022. Komise pak první audit v červenci 2022 uzavřela s tím, že Česko její doporučení splnilo.

Rezoluce Evropského parlamentu

  • 13. prosince 2018 Evropský parlament 434 hlasy vyzval Komisi, aby pozastavila veškeré financování Agrofertu, dokud se střet zájmů nevyřeší.
  • 19. června 2020 schválil další rezoluci poměrem 510 : 53. Babišova vláda se proti ní ohradila.
  • V červnu 2021 po auditu 505 europoslanců žádalo, aby Agrofert neoprávněné dotace vrátil a aby Babiš buď odstoupil, nebo přerušil vazby na holding.

Kolik Agrofert za Babišovy vlády dostal

Firmy Agrofertu dlouhodobě čerpají zemědělské dotace, které rozděluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), nejvíc formou přímých plateb na obdělávanou půdu. Podle Deníku N získaly jeho firmy v letech 2017–2020 přes čtyři miliardy korun, jen za rok 2020 přes miliardu. SZIF tvrdil, že se závěry auditu na tyto platby nevztahují.

Pirátský analytik Janusz Konieczny spočítal, že firmy holdingu od jmenování Babiše premiérem do prosince 2020 dostaly na dotacích a veřejných zakázkách 20,21 miliardy korun.

Soudy: Babiš ve střetu zájmů byl

Městský soud v Praze v dubnu 2025 zamítl žalobu Kosteleckých uzenin o dotaci; soudce uvedl, že nevěří, že by se Babiš převodem akcií do fondu zbavil možnosti firmy ovlivňovat. Nejvyšší správní soud zamítl řadu kasačních stížností firem z Agrofertu a Ústavní soud odmítl nejméně čtyři jejich ústavní stížnosti. V prosinci 2025 NSS rozhodl, že se firmy holdingu za Babišovy vlády nesměly ucházet ani o veřejné zakázky.

Vracení dotací: miliardy, které se nevymáhají

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v srpnu 2025 oznámil, že po zhruba 90 firmách Agrofertu bude vymáhat 5,1 miliardy korun; dva dny před volbami pak mluvil už o zhruba sedmi miliardách. Po Babišově návratu do vlády ale SZIF v dubnu 2026 rozhodl, že nárokové evropské dotace z let 2017–2021 zpětně vymáhat nebude. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond v červenci 2026 zažaloval 28 firem z Agrofertu o vrácení asi 22 milionů korun. Podrobně to popisuje Vymáhání dotací po Agrofertu.

Jak se střet zájmů řeší po Babišově návratu do čela vlády, popisuje Střet zájmů po roce 2025.

Kořeny střetu zájmů v podnicích Agrofertu zachycuje reportáž Žlutý baron, závěry bruselského auditu připomíná Babišovo Palermo I Jaroslava Kmenty a střet zájmů i prorůstání Agrofertu do státní správy rozebírá sborník Babišistán.

Co na to Andrej Babiš

Střet zájmů dlouhodobě odmítá. „V žádném střetu zájmu nejsem, chovám se přesně podle zákona,“ řekl v prosinci 2018. Závěrečnou zprávu auditu označil za „účelový a zmanipulovaný audit uměle vyvolaný profesionálními udavači z řad Pirátů“. Vymáhání dotací v roce 2025 nazval předvolebním politickým bojem; Agrofert podle svého ředitele nevidí důvod peníze vracet. V dubnu 2026 prohlásil: „Jsem jediný politik na planetě, který udělal takové nevratné kroky, které ostatní nemuseli dělat.“

Aktuální stav (září 2026)

Audit Evropské komise je uzavřený a české soudy střet zájmů z let 2017–2021 potvrdily. Evropské nárokové dotace z té doby ale stát vymáhat nebude; Podpůrný fond žaluje 28 firem o 22 milionů korun a SZIF prověřuje národní dotace za zhruba miliardu.

Zdroje