Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Kauza Čapí hnízdo: Babiš, dotace 50 milionů a imunita

Otevřená Babiš chráněn imunitou, Nagyová odsouzena2007–dosudAktualizováno

Čapí hnízdo je dotační kauza Andreje Babiše, která se táhne přes deset let. Farma a kongresový areál u středočeských Olbramovic získaly v roce 2008 dotaci 50 milionů korun určenou malým a středním podnikům – poté, co firma na přelomu let 2007 a 2008 přestala patřit do Babišova holdingu Agrofert a přešla na anonymní akcie na majitele. Babišova spoluobžalovaná Jana Nagyová je od srpna 2026 pravomocně odsouzena, stíhání samotného Babiše je kvůli poslanecké imunitě přerušeno.

Co je Čapí hnízdo a komu farma patřila

Areál od roku 2006 patřil firmě Imoba z Agrofertu. Společnost ZZN AGRO Pelhřimov, pozdější Farma Čapí hnízdo, se v prosinci 2007 přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. Ke změně podle vyšetřovatelů nebyl ekonomický ani podnikatelský důvod a majitele firmy nebylo možné dohledat.

Akcie podle Babiše koupili koncem roku 2007 za 2,38 milionu korun jeho příbuzní. Podle obžaloby je zaplatil Babiš ze svého účtu a později zajistil, aby většinu akcií získal bratr jeho partnerky. Na stavbu si farma vzala úvěr 350 milionů korun, za který se zaručil Agrofert.

Babiš vlastnictví dlouho popíral. Týdeníku Respekt v roce 2013 řekl: „S Čapím hnízdem nemám nic společného… Nevím, komu to patří.“ Teprve v březnu 2016 před poslanci uvedl, že farmu v rozhodné době vlastnily jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.

Po skončení dotačních podmínek převzal farmu v roce 2013 zpět Agrofert, o rok později se Farma Čapí hnízdo sloučila s Imobou.

Dotace 50 milionů z ROP Střední Čechy

Žádost o dotaci podala v únoru 2008 Jana Nagyová (tehdy Mayerová), místopředsedkyně představenstva farmy. Regionální operační program ROP Střední Čechy ji schválil v srpnu 2008, areál se otevřel v červnu 2010.

Vyplacením dotace podle obžaloby vznikla škoda 49,9 milionu korun, z toho 42,5 milionu pocházelo z rozpočtu EU. Imoba peníze vrátila koncem června 2018 poté, co ji k tomu vyzval úřad ROP.

Zpráva OLAF: nepravdivé údaje v žádosti

Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF šetřil dotaci od roku 2016 a v prosinci 2017 uzavřel, že existuje podezření na dotační podvod – v žádosti byly podle něj podány nepravdivé a neúplné informace. Ministerstvo financí 4. ledna 2018 zveřejnilo jen tři odstavce závěrů, celou zprávu o týden později přinesly Aktuálně.cz a iHNED.cz. Projekt byl vyjmut z evropského financování. Babiš vyšetřování OLAF označil za zpolitizované.

Stíhání, imunita a zásah nejvyššího žalobce (2015–2019)

Policie případ prověřovala od anonymního trestního oznámení z listopadu 2015. Sněmovna 6. září 2017 vydala Babiše ke stíhání hlasy 123 ze 134 přítomných, Babiš sám hlasoval pro: „Já vás žádám o zbavení imunity, aby pravda vyšla najevo!“ Obviněn byl 9. října 2017, celkem policie obvinila 11 lidí včetně jeho manželky, dvou dospělých dětí a švagra.

Po volbách získal imunitu znovu a 19. ledna 2018 ho Sněmovna vydala podruhé – pro bylo 111 poslanců, proti 69 poslanců ANO.

Policie v dubnu 2019 navrhla obžalobu, státní zástupce Jaroslav Šaroch ale v září 2019 stíhání zastavil: farma podle něj splňovala definici malého a středního podniku. V usnesení přitom napsal, že považuje za prokázané, že obvinění „jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace“. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman 4. prosince 2019 zastavení u Babiše a Mayerové zrušil jako „nezákonné, předčasné“. Stíhání Babišovy rodiny definitivně skončilo. Kauza zasáhla i Babišova syna – viz Babišův syn na Krymu.

Obžaloba a dvě osvobození (2022–2024)

Po volbách 2021 Sněmovna 3. března 2022 vydala Babiše potřetí (111 ze 176 přítomných). Šaroch v březnu 2022 podal obžalobu: Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu.

Městský soud v Praze pod vedením Jana Šotta oba 9. ledna 2023 nepravomocně osvobodil. Skutek podle něj nebyl trestným činem, farma byla z Agrofertu vyčleněna spíš z rodinných důvodů a s holdingem nepůsobila na stejném trhu. Vrchní soud v Praze rozsudek 14. září 2023 zrušil. Šott obžalované 14. února 2024 osvobodil podruhé: vina podle něj nebyla prokázána „mimo důvodnou pochybnost“, politické tlaky ve spisu neviděl.

Proč soud Babiše osvobodil a vrchní soud to zrušil

Spor se vede hlavně o to, zda byla farma skutečně nezávislým malým podnikem. Senát Evy Brázdilové 23. června 2025 zrušil i druhé osvobození a městský soud zavázal, aby obžalované uznal vinnými. Farma byla podle vrchního soudu „personálně i finančně zcela závislá na holdingu Agrofert“ a projekt fakticky realizoval Agrofert, který by na dotaci nárok neměl. Obhajoba takový postup označila za neústavní.

K finanční závislosti patřily i platby za reklamu: firmy z Agrofertu farmě v letech 2010–2013 zaplatily 272 milionů korun, tedy 70 až 90 % jejích tržeb. Vrchní soud v písemném odůvodnění označil „stamilionové částky za reklamu“ za „nesmyslné nejen co do jejich výše, ale především co do jejich účinku“. Víc o reklamě, daňových sporech a odloženém prověřování v článku Reklama na Čapím hnízdě.

Vrchní soud se opírá o nález Ústavního soudu z března 2023, podle něhož smí odvolací soud nižší instanci zavázat, aby se zabránilo „soudnímu ping-pongu“. Ministerstvo spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) v květnu 2026 navrhlo tuto možnost odvolacím soudům vzít. Opozice v tom vidí snahu pomoci Babišovi, Tejc odkazuje na to, že změnu navrhla advokátní komora. Víc v kauze Zákony na míru.

Imunita: Sněmovna Babiše v roce 2026 nevydala

Ve volbách 2025 získal Babiš imunitu znovu a soud 9. října 2025 požádal o jeho vydání. Babiš poslance požádal, aby ho nevydávali. Sněmovna 5. března 2026 vydání odmítla hlasy 104 ze 186 přítomných – všech přítomných poslanců koalice ANO, SPD a Motoristů. Proti bylo 81 opozičních poslanců. Řízení s Babišem nelze po dobu mandátu vést.

Rozdělení kauzy a trest pro Janu Nagyovou

Evropský parlament zbavil Nagyovou imunity v dubnu 2025, městský soud proto 12. března 2026 její část kauzy oddělil. Dne 4. května 2026 ji uznal vinnou a uložil jí tříletou podmínku se zkušební dobou pěti let a peněžitý trest 500 000 Kč. Soudce Šott zdůraznil, že je vázán názorem vrchního soudu: „Nadále jsme přesvědčeni, že paní obžalovaná Nagyová by neměla být odsouzena.“

Vrchní soud 31. srpna 2026 zamítl její odvolání, rozsudek je pravomocný. Obhájce Josef Bartončík ohlásil dovolání k Nejvyššímu soudu, Nagyová vinu odmítá.

Co na to Andrej Babiš

Babiš vinu od začátku odmítá. Už v roce 2017 psal o „pseudokauze Čapí hnízdo“, o rok později ve Sněmovně prohlásil: „Žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a dostat pravděpodobně někoho do vězení.“ V roce 2021 řekl: „Kauza Čapí hnízdo je politická objednávka.“ Po prvním osvobození napsal: „Nevinen! Jsem velmi rád, že máme nezávislou justici…“ Připomíná také, že firma dotaci v roce 2018 vrátila.

Před hlasováním o imunitě v březnu 2026 řekl: „Kdybych nešel do politiky, nikdo o Čapím hnízdě neslyšel.“ Verdikt nad Nagyovou označil za odsouzení na objednávku v politickém procesu. Na předvolebním mítinku v Havířově pak mluvil o „mafii, která vás zavře na objednávku“. Proti tomu se v září 2026 ohradily Soudcovská unie, advokátní komora i Unie státních zástupců, podle níž jsou premiérovy výroky o politickém procesu nepodložené.

Babišovu politickou dráhu let 2014–2021 včetně kauzy Čapí hnízdo popisuje Jaroslav Kmenta v knize Babišovo Palermo I. Dobové komentáře ke kauze najdete v knize Pavla Šafra Báječná léta s Babišem.

Aktuální stav (září 2026)

Jana Nagyová je pravomocně odsouzena, její obhájce chystá dovolání. Stíhání Andreje Babiše je přerušené po dobu jeho mandátu; pokud bude znovu zvolen, o vydání rozhodne nová Sněmovna.

Zdroje