Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Reklama na Čapím hnízdě: 272 milionů od Babišova Agrofertu

Uzavřená Policie odložila, soudy potvrdily doměření daně2009–2025Aktualizováno

Firmy z holdingu Agrofert Andreje Babiše zaplatily v letech 2010–2013 Farmě Čapí hnízdo za reklamu 272 milionů korun, tedy 70 až 90 % jejích tržeb – v době, kdy farma formálně do holdingu nepatřila. Podezření z krácení daní policie dvakrát odložila. Finanční správa ale firmám daň doměřila, soudy jí daly za pravdu a vrchní soud v hlavní kauze Čapí hnízdo označil platby za způsob, jak Agrofert farmu financoval.

Kolik firmy Agrofertu za reklamu na Čapím hnízdě zaplatily

Hned v roce 2010 dostala farma za reklamu 65 milionů korun. Platby přitom začaly už v prosinci 2009, půl roku před otevřením, kdy se v areálu ještě stavělo; do zahájení provozu v červnu 2010 přiteklo za reklamu přes 36 milionů.

Bývalý šéf farmy Tomáš Rak policii vypověděl, že provádění reklamy bylo „čistě účelové, a to s jasným cílem dofinancovat potřebné finanční krytí pro dokončení výstavby“. Vyšetřovatel mu nevěřil, mimo jiné kvůli jeho sporu s Agrofertem o plat.

Farma Čapí hnízdo žila z peněz Agrofertu

Agrofert se už v únoru 2008 smluvně zavázal vytěžovat areál každý rok stanoveným počtem firemních akcí. Podle znaleckého posudku, ze kterého vycházel vrchní soud, pocházely v letech 2008–2012 od firem z Agrofertu prakticky všechny tržby farmy a samotná reklama tvořila v letech 2009–2013 71 až 91 % tržeb. Agrofert navíc ručil za bankovní úvěry farmy a půjčoval jí – až 150 milionů korun.

Podezření z krácení daní: policie případ dvakrát odložila

Pochybnosti o platbách německé pobočky Agrofertu za reklamu měl už v roce 2014 německý finanční úřad. Policie od prosince 2018 prověřovala, zda 272 milionů nešlo ve skutečnosti na splácení úvěru farmy a snížení daní Agrofertu. Obviněn nebyl nikdo.

V červnu 2022 policie věc odložila; podle státního zastupitelství se zjistilo, že „reklama jako taková byla na farmě Čapí hnízdo realizována“, sporný zůstal její rozsah. Vrchní státní zastupitelství v Praze našlo chyby a nařídilo další prověřování. V březnu 2024 policie případ odložila znovu. Znalec Vítězslav Hálek sice označil část reklamy za nadhodnocenou, podle vyšetřovatele ale jeho závěry „mají značné rozpory“ a „sjednané a fakturované plnění proběhlo, kdy nelze prokázat opak“. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž v červenci 2024 odmítl zasáhnout.

Finanční správa a soudy: část reklamy se nenašla

Specializovaný finanční úřad zahájil v letech 2017–2020 šest daňových řízení s pěti firmami holdingu. Podle dohlídky ministerstva financí mohli úředníci začít už koncem roku 2017; u většiny firem ale v roce 2020 uplynula lhůta pro stanovení daně. V srpnu 2023 finanční správa pravomocně rozhodla, že firmy musí doplatit přes milion korun, protože u části nákladů za reklamu nebyla prokázána oprávněnost.

Firmy Agrofert, Preol, Precheza i Navos pak u soudů neuspěly. U mateřského Agrofertu, který za reklamu v letech 2013 a 2014 zaplatil 30 milionů, Městský soud v Praze upozornil, že cena za rok 2014 je „pětkrát menší než za rok 2013 při stejně definovaném plnění“, a podporu farmy formou „předplacené a nejasné reklamy“ označil za daňově neuznatelnou. U Preolu finanční správa předložila veřejné fotografie areálu, z nichž nebylo zřejmé, že by tam reklama byla. Nejvyšší správní soud v únoru 2025 zamítl kasační stížnost Agrofertu; holding už nezpochybňoval, že se v areálu neobjevila všechna zaplacená reklama.

Reklama v hlavní kauze o dotaci pro Čapí hnízdo

Podle obžaloby, jak ji cituje vrchní soud, Jana Nagyová v žádosti o dotaci 50 milionů zamlčela mimo jiné, že farma bude působit na stejných trzích jako firmy z Agrofertu – včetně trhu reklamních služeb, které jim hodlala poskytovat.

Soudce Jan Šott vztah Agrofertu a farmy v lednu 2023 označil za „minimálně velmi blízký, do jisté míry dle soudu až ‚sponzorský‘“. I ve druhém osvobozujícím rozsudku měl podle shrnutí vrchního soudu za prokázané, že Agrofert „fakticky její činnost dotoval i cestou placení za reklamu, jež – z hlediska běžných obchodních vztahů – nedávala ekonomický smysl“. K vině to ale podle něj nestačilo.

Vrchní soud v červnu 2025 uzavřel, že farma byla „personálně i finančně zcela závislá na holdingu Agrofert“. V odůvodnění napsal, že „stamilionové částky za reklamu“ byly „nesmyslné nejen co do jejich výše, ale především co do jejich účinku“ – reklama měla viset už na staveništi a v areálu, který byl fakticky kongresovým centrem Agrofertu, propagovala firmy téhož holdingu. Farma byla podle soudu financována z peněz Agrofertu, „ať již ve formě plateb za údajně poskytnuté služby v oblasti reklamy, které však byly v rozporu s realitou, nebo poskytováním půjček“.

Co na to Andrej Babiš

Agrofert tvrdí, že postupoval legálně. „Jsme přesvědčeni, že se prokáže, že jsme postupovali plně v souladu se zákonem,“ uvedl v roce 2019 mluvčí Karel Hanzelka. Část firem podle státního zástupce uvedla, že reklamu koupila „čistě na základě jejich vnitřního obchodního rozhodnutí“, jiné postupovaly na doporučení mateřské společnosti. Po prohře u Nejvyššího správního soudu Agrofert uvedl: „Respektujeme rozhodnutí soudu.“

Znalce Hálka, podle kterého farma fungovala jen díky příjmům z reklamy od firem z holdingu Agrofert, Babiš v květnu 2025 u vrchního soudu označil za lháře, který dělá posudky na objednávku. Propojení farmy s Agrofertem ale podle něj „nikdo nepopírá“: „No samozřejmě, za to i ta farma dostala dobré body, protože tam bylo ručení úvěru a byla tam spolupráce.“ O celé kauze říká, že „je politická objednávka“; víc v článku Čapí hnízdo.

Babišovu politickou dráhu včetně kauzy Čapí hnízdo popisuje Jaroslav Kmenta v knize Babišovo Palermo I.

Aktuální stav (září 2026)

Trestní prověřování reklamy je od července 2024 definitivně odložené, spory o doměřenou daň firmy z Agrofertu prohrály. Odůvodnění vrchního soudu z června 2025, včetně závěrů o financování farmy, je podle soudu stále relevantní: Jana Nagyová je od srpna 2026 pravomocně odsouzena, Babiše chrání poslanecká imunita.

Zdroje