Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Babišovy korunové dluhopisy a „sorry jako“

Uzavřená Trestní oznámení odloženo v srpnu 20182012–2018Aktualizováno

Andrej Babiš v letech 2013 a 2014 koupil od své firmy Agrofert korunové dluhopisy za bezmála 1,5 miliardy korun. Z jejich šestiprocentního úroku se díky mezeře v zákoně neplatila žádná daň. Kauza korunových dluhopisů vyvrcholila v květnu 2017, kdy premiér Bohuslav Sobotka navrhl Babiše odvolat z funkce ministra financí. Trestní oznámení na Agrofert policie v roce 2018 odložila.

Jak fungovala daňová klička korunových dluhopisů

Srážková daň z úroku se počítala z každého dluhopisu zvlášť a zaokrouhlovala se dolů na celé koruny. U dluhopisu s nominální hodnotou jedné koruny tak vycházela nulová. Kličku v roce 2011 jako první využilo ministerstvo financí Miroslava Kalouska (TOP 09) u státních spořicích dluhopisů, pak ji převzaly stovky firem. Ty si navíc vyplacené úroky odečítaly od základu daně. Nové emise zákon od roku 2013 zatrhl, dluhopisy vydané dříve se ale začaly danit až od ledna 2020.

Agrofert zaregistroval emisi korunových dluhopisů za tři miliardy korun s úrokem 6 % a splatností v prosinci 2022 dne 28. prosince 2012 – tři dny předtím, než možnost skončila. Úvěry firmám se přitom podle dat ČNB, která citovaly Seznam Zprávy, v roce 2012 úročily zhruba 2,5 až 5 %.

Babiš koupil dluhopisy vlastní firmy za 1,5 miliardy

Babiš dluhopisy nakoupil nadvakrát: v roce 2013 za 1,25 miliardy, v roce 2014 – to už byl ministrem financí – za dalších 230 milionů korun. Ročně mu vynášely kolem 90 milionů korun, které nemusel danit. Při běžné patnáctiprocentní srážkové dani by stát dostal 13,5 milionu ročně.

V lednu 2017 novinářka Echa Lenka Zlámalová spočítala, že Babišovy dříve uváděné příjmy na nákup první části nestačily – chybělo skoro 150 milionů. Babiš pak své celkové příjmy od roku 1993 navýšil na 2,53 miliardy. České televizi na otázku, proč je neuvedl hned, odpověděl: „Proč bych vám měl sdělovat všechny moje příjmy? Sorry jako.“

Hláška zlidověla. Babiš na ni reagoval videem, ve kterém vzkázal „sorry jako, ale pohoda“, a v roce 2025 ji jeho nový e-shop prodával na oblečení.

Vládní krize 2017: Sobotka odvolal Babiše z ministerstva financí

V březnu 2017 Sněmovna usnesením vyzvala Babiše, aby do 30. dubna věrohodně vysvětlil příjmy použité na nákup dluhopisů a vyvrátil podezření z daňových úniků. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek tvrdil, že je Babiš podezřelý ze čtyř daňových úniků, mimo jiné kvůli prodeji podílu ve firmě Profrost Agrofertu; Babiš to popírá.

Premiér Sobotka pak prohlásil, že jde o otázku, zda si Česko může dovolit ministra financí, „který je vážně podezřelý z toho, že se snažil v několika případech šidit stát na daních“. Nejprve ohlásil demisi celé vlády, 5. května 2017 ji ale stáhl a navrhl prezidentu Miloši Zemanovi odvolat jen Babiše. Jako důvod uvedl podezření, že Babiš neodváděl daně a že úkoloval novináře v dříve vlastněných médiích – šlo o Přibilovy nahrávky.

Zeman Babiše odvolal 24. května 2017 a ministrem financí jmenoval Ivana Pilného (ANO). Babiš tak ministerstvo vedl od 29. ledna 2014 do 24. května 2017.

Policie, finanční správa a NKÚ

Ještě v únoru 2017 šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček tvrdil, že finanční správa při kontrolách korunových dluhopisů žádný daňový únik nezaznamenala. Na jaře už ale Babišovy dluhopisy prověřoval specializovaný finanční úřad v rámci daňové kontroly v Agrofertu a o věc se podle Babiše zajímala i policie.

Policie několik sloučených trestních oznámení na Agrofert 23. srpna 2018 odložila. Podle pražského městského státního zastupitelství „nejde o podezření z trestného činu“. Podle komentáře deníku E15 si případ během šetření převzalo Vrchní státní zastupitelství v Praze a nebylo jasné, jak samotný Agrofert posoudila daňová správa.

Kontroly ostatních emitentů pokračovaly. Nejvyšší kontrolní úřad v únoru 2019 konstatoval, že se finanční správa korunovými dluhopisy začala zabývat až v roce 2017 na základě informací médií a veřejnosti a nejméně u 15 subjektů už uplynula lhůta pro doměření daně. Generální finanční ředitelství tento závěr odmítlo.

Podle údajů ke konci roku 2023 finanční správa zkontrolovala na 380 firem, doměřila 2,7 miliardy korun a podala 178 trestních oznámení. Policie je podle Národní centrály proti organizovanému zločinu odkládá. Nejvyšší správní soud ale opakovaně potvrdil, že firmy „zneužily práva“. V květnu 2025 se na stranu finanční správy postavil i Ústavní soud v případu jiné firmy, jejíž jediný akcionář si nechával vyplácet nezdaněné úroky.

Co na to Andrej Babiš

Babiš od začátku tvrdí, že postupoval legálně. „Nebylo to protizákonné. Když to bylo možné, tak jsem toho využil, a rozhodně jsem nebyl sám. Byla to chyba tehdejšího ministra Miroslava Kalouska,“ řekl v roce 2016 Seznam Zprávám. Dodal, že při nákupu ještě nevěděl, že půjde do politiky – hnutí ANO přitom vzniklo už v roce 2011. Agrofert emisi zdůvodnil zajištěním peněz na plánované investice.

V dopise Sněmovně s audity firem EY a PwC Babiš trval na tom, že na dluhopisy měl vlastní peníze, šestiprocentní úrok byl standardní a kritika je „postavená na lžích“ – podle něj jde o organizovanou kampaň. Sobotkovy argumenty označil za směšné: „Já daně řádně platím.“ Už v únoru 2017 sám navrhl zdanit korunové dluhopisy, které majitelé koupili od svých firem. Odložení trestního oznámení Agrofert přivítal: „Od začátku bylo vše podle zákona.“

Babišovu politickou dráhu od nástupu na ministerstvo financí v roce 2014 mapuje Jaroslav Kmenta v knize Babišovo Palermo I.

Aktuální stav (září 2026)

Trestní oznámení na Agrofert zůstává odložené. Finanční správa kontroluje ostatní emitenty dál: ke konci roku 2025 doměřila 3,3 miliardy korun a podala 212 trestních oznámení, přičemž 25 kontrol stále běží.

Zdroje