Přeskočit na obsah

Babiš a MAFRA: MF DNES, Lidovky a Přibilovy nahrávky

Uzavřená MAFRA v roce 2024 prodána skupině Kaprain2013–2024Aktualizováno

V červnu 2013 koupil Agrofert Andreje Babiše mediální skupinu MAFRA – vydavatele deníků MF DNES a Lidové noviny a serveru iDNES.cz. O rok později Agrofert převzal i nejposlouchanější Rádio Impuls. Obavy, že politik využije vlastní média, vyvrcholily v květnu 2017 zveřejněním Přibilových nahrávek. Z Babišových svěřenských fondů přešla MAFRA v únoru 2024 na skupinu Kaprain.

Jak Babiš koupil MAFRU a Rádio Impuls

Agrofert podepsal smlouvu o koupi MAFRY s německým vydavatelstvím Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft 26. června 2013, čtyři měsíce před sněmovními volbami, ve kterých ANO získalo 18,65 % hlasů. Babiš tehdy na Twitteru napsal: „Tak jsem to koupil a učím se pořádně česky.“ Antimonopolní úřad převzetí MAFRY schválil v srpnu 2013, Agrofert ji převzal v říjnu.

Babiš už předtím vydával bezplatný regionální týdeník 5plus2 a na Slovensku koupil vydavatelství Ecopress s Hospodárskymi novinami. Od začátku roku 2014 patřila Agrofertu i firma Londa s Rádiem Impuls a stanicí RockZone. MF DNES byla podle ČT24 nejčtenějším zpravodajským deníkem v zemi a časopis Forbes Babiše v letech 2014 a 2015 vyhlásil nejvlivnější osobou českých médií. Do skupiny MAFRA později patřila i televize Óčko.

Obavy z vlivu majitele na redakce

Babiš opakovaně veřejně tvrdil, že do práce novinářů ve svých médiích nezasahuje. Podle analytika Erika Besta, kterého citovala ČT24, v červnu 2013 sliboval, že nebude sedět v žádném orgánu MAFRY a nebude ani mluvit s novináři. V únoru 2015 ale s ním MF DNES otiskla dvoustránkový rozhovor. Týdeník Respekt tehdy za „ukázku mediálně-politické spolupráce“ označil článek Lidových novin o „osudových chybách“ ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO), po kterém Babiš zvažoval její odvolání.

Přibilovy nahrávky: jak Babiš s novinářem MF DNES ladil články

3. května 2017 zveřejnila anonymní skupina „Julius Šuman“ – jméno je podle Seznam Zpráv narážkou na řídícího důstojníka „agenta Bureše“ – nahrávku rozhovoru Babiše s redaktorem MF DNES Markem Přibilem. Podle Seznam Zpráv se na ní domlouvají, jaké kauzy a na koho připravit a kdy je zveřejnit. Když Přibil nabízí materiály o novém ministrovi zdravotnictví Miloslavu Ludvíkovi (ČSSD), Babiš odpovídá: „To bych si nechal na příští rok.“ U jiného tématu radí: „Tak teď je otázka, jestli ty vaše věci, jestli s tím nepočkat až na parlamentní volby.“

MAFRA Přibila okamžitě propustila s tím, že musí chránit svou integritu. Na třetí nahrávce z 8. května Přibil Babišovi nabízí materiály z policejního spisu ke kauze Beretta a Babiš k jejich zveřejnění poznamenává: „Nechal bych to, načasoval bych to před jejich sněm socanskej a něco před volbama.“ Šlo o protokol z výslechu bývalého náměstka GIBS Dušana Brunclíka v kauze, která se sama týkala vynášení informací z vyšetřování; únikem se začala zabývat policie a podle Práva i Generální inspekce bezpečnostních sborů. Babiš odmítl, že by spis dostal: „Žádný živý spis jsem nikdy nedostal, já to zásadně odmítám, je to sprosťárna, je to skandál.“ Seznam Zprávy upozornily, že záznamy jsou sestříhané a nelze ověřit, zda a jak do nich někdo zasahoval.

Z redakce MF DNES podle MediaGuru kvůli ovlivňování zpravodajství podalo výpověď několik novinářů, mezi nimi Jan Sůra a Zdenka Trachtová. 155 redaktorů MF DNES a iDNES.cz podepsalo prohlášení, že hnutí ANO nemá možnost skrytě ovlivňovat obsah jejich článků. Distancovali se od Přibila a napsali, že selhal i Babiš, který sliboval, že vlastnictví k ovlivňování médií nevyužije.

Nahrávky měly okamžitý politický dopad. Premiér Bohuslav Sobotka je uvedl jako jeden z důvodů, proč navrhl Babiše odvolat z vlády – víc v kapitole Korunové dluhopisy. Babišovo trestní oznámení kvůli nahrávkám policie v červenci 2017 odložila, protože nezjistila skutečnosti nasvědčující trestnému činu.

Svěřenské fondy a prodej MAFRY skupině Kaprain

Kvůli zákonu o střetu zájmů Babiš v únoru 2017 převedl holding Agrofert i s MAFROU do svěřenských fondů – podrobněji v kapitole Střet zájmů a Agrofert.

Zda to stačí, řešily i správní úřady. Na podnět Transparency International z léta 2018 uložil Městský úřad Černošice, příslušný pro Babišovy Průhonice, premiérovi 23. ledna 2019 pokutu 200 000 Kč za přestupek podle zákona o střetu zájmů: Babiš podle úřadu jako obmyšlený přímo ovládá svěřenský fond AB private trust I, a tím i firmy MAFRA, Londa a Stanice O (Óčko). Krajský úřad Středočeského kraje rozhodnutí v březnu zrušil kvůli procesním i právním vadám, Černošice v srpnu pokutu uložily znovu.

Kraj pak řízení 26. září 2019 pravomocně zastavil, protože „spáchání skutku … nebylo obviněnému … prokázáno“. Opozice kritizovala, že rozhodoval úřad kraje, kde vládne ANO; Babiš řekl: „Ta záležitost je skončena.“ Třetí pokutu 250 000 Kč ze září 2021 kraj v listopadu zrušil, protože o stejném skutku už bylo rozhodnuto.

Zpřísněný zákon o střetu zájmů měl od roku 2024 politikům zakázat vlastnit média i přes svěřenský fond. Pokud chtěl Babiš zůstat poslancem, musel se jich podle E15 zbavit.

1. září 2023 Agrofert oznámil prodej MAFRY, rádiové firmy Londa a chemičky Synthesia skupině Kaprain miliardáře Karla Pražáka. Cena podle Hospodářských novin, které citoval iROZHLAS, přesáhla deset miliard korun. Po souhlasu pěti antimonopolních úřadů se Kaprain stal vlastníkem 1. února 2024.

Co na to Andrej Babiš

Při koupi v roce 2013 Babiš MAFRU označil za „velmi silného hráče na českém mediálním trhu, především v oblasti seriózní žurnalistiky“. V roce 2015 připustil, že nákup byl chyba: „Moje pohnutky byly z titulu té zkušenosti, kterou jsem měl, že o mně napsaly lži.“ A dodal: „Nedomyslel jsem to.“

Nahrávky Babiš nejprve označil za „špínu“ a součást kampaně proti sobě. O několik dní později na Facebooku napsal: „Udělal jsem chybu. (…) I když jsem přesvědčený, že jsem nikoho neúkoloval, přiznávám, neměl jsem se s tím novinářem vůbec scházet. Byla to předem zorganizovaná provokace. Podělal jsem to.“ Po třetí nahrávce řekl, že se stal obětí „cílené provokace nastrčeného agenta“ a že je na záznamech „velmi pasivní“.

Jak Babiš v roce 2013 koupil MAFRU, popisují knihy Boss Babiš Jaroslava Kmenty a Žlutý baron Jakuba Patočky a Zuzany Vlasaté. K nahrávkám s redaktorem MAFRY se Kmenta vrací v knize Babišovo Palermo II. Proměnu médií pod vlivem oligarchů sledoval Pavel Šafr – jeho komentáře z let 2013–2023 vyšly v knize Báječná léta s Babišem.

Aktuální stav (září 2026)

MAFRA ani Rádio Impuls od února 2024 nepatří do skupiny Agrofert, jejich vlastníkem je Kaprain Karla Pražáka. Babišovo trestní oznámení kvůli nahrávkám policie odložila už v roce 2017.

Zdroje