Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Agent Bureš: Andrej Babiš v evidenci StB a spor s ÚPN

Otevřená Smír s ministerstvem, ÚPN ho v evidenci nechává1980–dosudAktualizováno

Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) vede Andreje Babiše v registračních protokolech Státní bezpečnosti jako agenta s krycím jménem Bureš pod evidenčním číslem 25085. Babiš vědomou spolupráci s StB popírá a od roku 2012 se o evidenci soudil. V říjnu 2024 uzavřel smír se slovenským ministerstvem vnitra, ÚPN ho ale v evidenci ponechal.

Co o agentu Burešovi říkají dokumenty StB

V on-line registru ÚPN je Andrej Babiš, narozený 2. 9. 1954, zapsán u bratislavské správy StB v kategoriích důvěrník a agent; kategorii agent ústav řadí mezi vědomé spolupracovníky. Zápis v registračním protokolu nese datum 12. listopadu 1980. Podle archivních dokumentů ho o dva roky později jako agenta získal nadporučík StB Július Šuman.

Babišův svazek byl v prosinci 1989 částečně skartován, podepsaný závazek se nedochoval. ÚPN proto svazek rekonstruoval: podle tehdejšího předsedy správní rady Ondreje Krajňáka našel 12 spisů a 40 kontrolních podpisů důstojníků StB. Podle dokumentů Babiše StB naverbovala 11. listopadu 1982 v bratislavské vinárně U obuvníka. Jiné materiály uvádějí: „Kandidát závazek po přečtení bez dalších otázek podepsal a souhlasil, aby bylo i nadále používáno krycí jméno Bureš.“ Důstojník, který svazek skartoval, v roce 1990 písemně uvedl, že Bureš byl získán „na základě dobrovolnosti“.

Podle Aktuálně.cz Bureš v prosinci 1984 informoval kapitána StB o tom, jak rakouská firma obdarovává manažery Petrimexu a Chemapolu videorekordéry z Tuzexu. Historik Radek Schovánek ale zdůrazňuje, že Babiš neudával disidenty – vytěžovala ho kontrarozvědka chránící ekonomické zájmy režimu. Koncem roku 2020 ÚPN objevil i statistickou kartu agenta, podle níž se Babiš stal agentem dobrovolně. O jeho kariéře v zahraničním obchodu píšeme na stránce Komunistická kariéra. Babišovy kontakty s StB zasazuje do příběhu jeho podnikání Jaroslav Kmenta v knize Boss Babiš, archivní záznamy o agentu Burešovi připomíná i první díl Babišova Palerma.

Soudní spor s Ústavem paměti národa (2012–2024)

Poslední rozsudky tak neřešily, zda byla evidence oprávněná, ale jen koho měl Babiš žalovat.

Smír s ministerstvem Matúše Šutaje Eštoka (říjen 2024)

Babiš v polovině roku 2023 zažaloval Slovenskou republiku zastoupenou ministerstvem vnitra a ve Štrasburku si stěžoval na průtahy. Ministerstvo pod vedením Matúše Šutaje Eštoka (Hlas-SD) s ním v říjnu 2024 uzavřelo smír, který schválil Městský soud Bratislava IV. Ministerstvo uznalo, že Babiš byl jako agent Bureš evidován neoprávněně a s StB vědomě nespolupracoval. Babiš se zavázal nežádat odškodnění a stáhnout stížnosti ve Štrasburku.

Smír podle ministra i Babiše navrhla Babišova strana, konkrétně jeho právníci. Ministerstvo se opřelo o dvě analýzy; bývalý ústavní soudce Eduard Bárány v jedné z nich napsal, že ze zachovaných listin nelze dospět k jednoznačnému závěru o vědomé spolupráci. Politickou dohodu Šutaj Eštok odmítl, slovenská opozice žádala jeho odvolání. Tehdejší český premiér Petr Fiala smír označil za neuvěřitelnou politickou dohodu.

Proč ÚPN smír nerespektuje

ÚPN nebyl účastníkem sporu. „Dohoda o zmieri nestojí nad zákonom, na základe ktorého je ústav povinný zverejniť registračné protokoly ŠtB,“ uvedl mluvčí ústavu Michal Miklovič. Ústav podle svých slov ministerstvu dodal dokumenty dokládající oprávněnost evidence; ministerstvo tvrdí, že spolupráce ÚPN byla nedostatečná.

Bývalý šéf ÚPN Ondrej Krajňák smír nazval „pouze politickým gestem“. Český historik Petr Blažek řekl: „Máme dostatek důkazů k tomu, že Andrej Babiš jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš spolupracoval s jednou částí Státní bezpečnosti.“

Lustrace: proč evidence u StB řeší česká politika

Když se Babiš v roce 2014 stával ministrem financí, neměl čisté lustrační osvědčení. Ministrem se stal díky služebnímu zákonu, který mu to umožnil i bez něj. Novelu, která měla lustrace ministrů obnovit, Fialova koalice v únoru 2025 přestala prosazovat.

Co na to Andrej Babiš

„Nikdy jsem nespolupracoval, nic jsem nepodepsal a je to smyšlená záležitost,“ říká Babiš. StB podle něj vedla evidenci na lidi bez jejich vědomí. Už v roce 2002 Respektu řekl, že ho StB v roce 1982 naopak vyšetřovala, protože odmítl nakupovat nekvalitní fosfáty v Sýrii. V roce 2011 přitom připustil, že o setkáních s cizinci psal zápisy pro „normální“ ekonomickou StB; v roce 2023 tvrdil, že ho „estébáci terorizovali“.

Na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2017 reagoval: „Jaká náhoda. Pár dní před volbami…“ Po smíru prohlásil: „Nikdy jsem nepochyboval, že ten spor vyhraju.“ Opakuje, že soud vyhrál čtyřikrát – rozsudky v jeho prospěch ale Ústavní soud v roce 2017 zrušil.

Aktuální stav (září 2026)

Smír s ministerstvem platí, ÚPN ale Babiše ve svém veřejném registru k 30. září 2026 dál uvádí jako důvěrníka a agenta s krycím jménem Bureš. Žádný soud o oprávněnosti evidence věcně pravomocně nerozhodl, smír soud pouze schválil. Babiš je od 9. prosince 2025 premiérem.

Zdroje