Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Jak Babiš získal Agrofert: Petrimex a švýcarská O.F.I.

Uzavřená Žaloba Petrimexu neuspěla, majitelé OFI neznámí1993–2003Aktualizováno

Andrej Babiš nikdy nevlastnil Petrimex – získal jeho dceřinou firmu. Slovenský státní podnik zahraničního obchodu Petrimex v lednu 1993 zapsal v Praze společnost Agrofert, kterou Babiš řídil. V roce 1995 o ni ale Petrimex přišel: většinu akcií získala neprůhledná švýcarská firma O.F.I., jejíž majitele Babiš nikdy nejmenoval. V roce 2003 už Agrofert celý patřil Babišovi.

Babiš v Petrimexu po roce 1989

Bratislavský Petrimex měl za komunismu monopol na zahraniční obchod s některými chemickými komoditami. Po sametové revoluci se jeho postavení začalo hroutit. Babiš pro něj podle oficiálního životopisu pracoval od roku 1985 jako obchodní zástupce v Maroku – víc v kapitole Komunistická kariéra.

Podle vládního životopisu se Babiš do bratislavského Petrimexu vrátil v roce 1991 jako ředitel obchodní skupiny. Podle Respektu se v roce 1993 stal členem představenstva. Generálním ředitelem Petrimexu byl tehdy Anton Rakický, Babišův dlouholetý nadřízený, kterého Seznam Zprávy označují za jeho „byznysového kmotra“.

Jak Agrofert vznikl uvnitř Petrimexu

Babiš původně přijel do Prahy vybudovat pobočku Petrimexu. Když byla společnost Agrofert 25. ledna 1993 zapsána do obchodního rejstříku, patřila výhradně Petrimexu. Podle vládního životopisu ji Babiš založil se čtyřmi spolupracovníky.

Mateřský Petrimex se mezitím dostal do finanční tísně. Chemické závody si podle Seznam Zpráv stáhly obchod pod sebe a u hnojiv trh zabíral právě Babiš s Agrofertem. Podle švýcarské SRF Agrofert během několika let převzal od mateřské firmy velkou část zákazníků. Novinář Tomáš Pergler označil pražský Agrofert za jednoho z „pirátů“, kteří Petrimexu pomohli ke dnu.

Rok 1995: jak Petrimex přišel o Agrofert

13. února 1995 se sešli členové představenstva Petrimexu a o několik dní později zašel Babiš k notářce. Základní jmění Agrofertu se zvýšilo z jednoho na čtyři miliony korun. Petrimex se navýšení neúčastnil. Nové akcie upsala švýcarská firma O.F.I. Ost Finanz und Investment za 2,6 milionu korun a menší část neratovická Spolana za 400 tisíc. O.F.I. tak získala 65 % a podíl Petrimexu klesl ze 100 na 25 %.

Souhlas dala část představenstva Petrimexu v čele s Rakickým a Babišem. Z pohledu mateřské firmy šlo podle Seznam Zpráv o „naprosto nelogické rozhodnutí“.

27. dubna 1995 byl Babiš odvolán z představenstva Petrimexu. Nové vedení až po několika dnech zjistilo z pražského výpisu, že podíl firmy v Agrofertu klesl na čtvrtinu. Petrimex se pak o Agrofert soudil, ale podle Reportérů ČT propásl lhůtu k podání žaloby o tři dny. Krajský obchodní soud v Praze žalobu v prosinci 1997 zamítl a změny v Agrofertu tím fakticky stvrdil.

Petrimex sám v roce 1999 zbankrotoval.

Kdo stál za švýcarskou firmou O.F.I.

Babiš tvrdí, že šlo o jeho „švýcarské spolužáky a přátele z doby, kdy jsem ve Švýcarsku studoval“. Konkrétní jména ale nikdy neprozradil.

Tomáš Pergler v lednu 2023 v Seznam Zprávách zveřejnil nové dokumenty. O.F.I. měla sesterské firmy v Panamě a Lucembursku. Švýcarský dotazník z roku 1998 potvrzoval, že se na firmě podílí osoba ze zahraničí. A ve vedení švýcarské firmy Fertagra, která několik let vlastnila českou firmu Imoba z okruhu Agrofertu, byl v letech 1995–2001 uváděn přímo Andrej Babiš – společně se správcem René Kurthem, napojeným i na O.F.I.

Podle Perglera tyto indicie napovídají, že za O.F.I. „nestály cizí osoby, ale spíše přímo Babiš – buď sám, nebo s některým z bývalých kolegů“. Jde o závěr novináře, nikoli soudu.

K případu se v únoru 2026 vrátila i švýcarská veřejnoprávní SRF. Firma O.F.I. sídlila v kantonu Zug a podle Perglera „nikdy nejednala nezávisle“. Jaroslav Spurný z Respektu stanici řekl, že mu Babiš v soukromých rozhovorech líčil roli O.F.I. pokaždé trochu jinak.

Jak Babiš převzal celý Agrofert (1999–2003)

V roce 1996 už Petrimex mezi akcionáři nebyl: Spolana držela 10 %, slovenské Duslo Šaľa 25 % a O.F.I. 65 %. V letech 1999 a 2000 koupil Babiš jako fyzická osoba 35 % akcií a jeho firma Agroter dalších 10 %.

Reportéři ČT upozornili, že jeho čistý příjem do roku 2000 činil podle auditu 8,311 milionu korun. Dva znalecké posudky přitom tržní cenu skupiny už v roce 1997 odhadly zhruba na 900 milionů korun.

V roce 2001 vstoupila do Agrofertu švýcarská skupina Ameropa se stejným podílem, jaký měl Babiš. Podle Respektu z roku 2002 jí O.F.I. v říjnu 2001 prodala svůj podíl. V roce 2003 už Babiš vlastnil 90 % akcií a jeho Agroter zbývajících 10 %.

Babišův podnikatelský zrod podrobně popisuje Jaroslav Kmenta v knize Boss Babiš.

Co na to Andrej Babiš

Navýšení kapitálu Babiš vysvětluje obranou před slovenskou politikou. Ve svém životopise podle Seznam Zpráv píše: „Jelikož jsme to čekali, začátkem roku 1995 došlo k navýšení kapitálu v Agrofertu švýcarským investorem tak, aby Mečiarovci nemohli tuto firmu ovládnout.“

Agrofert považuje za své dílo. „Agrofert jsem vymyslel já. Jméno i celý projekt. Beze mě by nikdy neexistoval,“ řekl v roce 2002 slovenskému týdeníku Trend. Podle svých slov pro Petrimex v letech 1991–1995 vytvořil 600 milionů korun zisku.

K penězům na nákup akcií řekl Reportérům ČT: „Kupoval jsem to za peníze.“ Půjčku odmítl, podrobnosti ale neuvedl s tím, že by je musel „exaktně dohledat“. Zájem ČT označil za účelovou snahu ho poškodit. Později se omezil na vysvětlení, že měl ještě jiné příjmy. Na dotaz Seznam Zpráv, zda zveřejní skutečné majitele O.F.I., neodpověděl.

Aktuální stav (září 2026)

Právně spor skončil zamítnutím žaloby Petrimexu v prosinci 1997. Majitelé O.F.I. nebyli nikdy zveřejněni. Agrofert, který Babiš od října 2025 znovu celý vlastnil, je dnes jádrem sporu o jeho střet zájmů v premiérské funkci.

Zdroje