Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Babišův Agrofert a konkurence: sporná převzetí a pokuty

Otevřená Pokuta 21 mil. eur platí, Agrofert se brání1995–2024Aktualizováno

Holding Agrofert Andreje Babiše rostl od 90. let i převzetími, jejichž okolnosti bývalí partneři, majitelé a konkurenti zpochybňují. Patří k nim ovládnutí výrobce hnojiv Lovochemie, koupě Agra Jevišovice od zemědělce Bohumíra Rady a spor o výrobce biopaliv Oleo Chemical. Slovenský antimonopolní úřad v roce 2024 Agrofertu pravomocně potvrdil pokutu 21 milionů eur za skryté převzetí dvou konkurenčních pekáren.

Převzetí, která zpochybnili bývalí partneři a majitelé

Lovochemie (1995–2004)

Státní podíl v Lovochemii, největším tuzemském výrobci dusíkatých hnojiv, získala v tendru Klausovy vlády v roce 1995 firma Proferta, kterou podle Respektu spoluvlastnili Babiš a německá společnost BAGS. Podle Eura koupila 51 % akcií za 530 milionů korun na úvěr od později zkrachovalé IPB.

V květnu 1998 navýšila Agrobohemie – společný podnik Agrofertu a státního Unipetrolu – základní jmění Lovochemie o 250 milionů korun a získala v ní většinu. Proferta se navýšení neúčastnila, přestože na to tlačil německý spoluvlastník, a zůstala v menšině. Babiš byl podle Respektu tehdy předsedou představenstev všech tří firem a Profertu poslal do likvidace i s půlmiliardovým dluhem u IPB. Pohledávku IPB za 500 milionů korun převzala Česká konsolidační agentura.

BAGS podala žalobu na Agrofert a její obchodní ředitel trestní oznámení. Policie podle státní zástupkyně Lenky Bradáčové zkoumala, zda Babiš jako člen všech představenstev nezneužil obchodní informace. V prosinci 2002 ale věc odložila: „nebylo zjištěno naplnění podstaty trestných činů“. Rozhodl znalecký posudek, podle něhož akcie Proferty neztratily hodnotu; tentýž znalec později podle Eura pracoval pro firmy z Agrofertu. Stížnost BAGS státní zástupce zamítl v únoru 2004. Jak Agrofert sám vznikl, popisuje kapitola Petrimex a Agrofert.

Agro Jevišovice a sedlák Bohumír Rada (2011–2018)

Znojemský zemědělec Bohumír Rada prodal Agrofertu v roce 2011 podnik Agro Jevišovice, který patřil k největším producentům kuřecího masa a mléka v zemi a dodával Kosteleckým uzeninám z Agrofertu. Podle Rady ho do potíží dostaly právě Kostelecké uzeniny, které mu po převzetí Babišem v roce 2005 platily o dvě až tři koruny pod běžnou cenou. Součástí prodeje bylo memorandum, podle něhož měl Rada dál hospodařit na 1 500 hektarech. Agrofert mu podle ČT nechal jen 797.

V květnu 2015 Agro Jevišovice postříkalo neselektivním herbicidem ozimou pšenici, kterou Rada zasel v domnění, že pozemek má od Agra Jevišovice dál v podnájmu. Podle posudku, který si Rada nechal vypracovat, škoda přesáhla 4 miliony korun.

Rada se u soudu domáhal vrácení akcií – podle jeho advokáta převod neproběhl podle podmínek smlouvy – a škodu z převzetí vyčíslil na víc než 11 milionů korun. Policie jeho trestní oznámení v květnu 2016 odložila, státní zastupitelství jí ale přikázalo se k případu vrátit. V květnu 2017 podalo Agro Jevišovice insolvenční návrh na Radovu firmu Agro Boskovštejn kvůli dluhu 8,5 milionu korun. Rada to označil za „další útok Andreje Babiše“. Návrh Agrofert v červnu 2018 stáhl po dohodě v mediaci.

Do Agra Jevišovice a Kosteleckých uzenin se vypravili i reportéři Deníku Referendum v knize Žlutý baron.

Spory s konkurenty v řepce a biopalivech

Setuza (2008–2009)

V květnu 2008 Agrofert, který dodával až 30 % řepky ústecké Setuze, zastavil dodávky kvůli jejímu dluhu 200 milionů korun a v Setuze se zastavila olejárna. O rok později přislíbil státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond zadlužené firmě Oleofin, jejíž majitel ovládal i Setuzu, 300 milionů korun výměnou za dluhopisy. Podle ČT24 „své kontakty totiž využil také majitel obří skupiny Agrofert Andrej Babiš, kterému je Setuza již dlouho trnem v oku“. Babiš tehdy sám otevíral továrnu na zpracování řepky.

Oleo Chemical (2011–2022)

Liberecká Oleo Chemical byla v roce 2019 „jediným zavedeným českým výrobcem biopaliv 2. generace“. Agrofert je podle Seznam Zpráv „prakticky monopolním hráčem v dodávkách klasické bionafty z řepky olejky“ – víc v kapitole Biopaliva.

Podle Týdeníku Echo, který citoval zakladatele firmy, se Babiš v květnu 2011 zajímal o koupi Olea pro Agrofert. Majitel věřitele Olea, výrobce koupelen Ravak, Jiří Kreysa to líčí jinak: Agrofertu podle něj nabídli podíl sami zakladatelé a Babiš jen poslal smlouvu o mlčenlivosti a podklady k prověrce firmy. „Babiš nikdy vůči Oleu žádný krok neudělal.“

Zakladatelé Kamil Jirounek a Michal Urbánek čelili několika trestním stíháním, která Jirounek označoval za vykonstruovaná ve snaze zlikvidovat „významného konkurenta Agrofertu“. V roce 2019 si ale oba odpykávali tresty za tunelování.

V insolvenčním řízení Ravak prosazoval konkurz a média podle Seznam Zpráv spekulovala, že „reprezentuje zájem Agrofertu“. V roce 2019 do sporu vstoupil finanční úřad, jehož podání bylo podle Seznam Zpráv v celých pasážích shodné s podáním jiného věřitele; finanční správa „jakékoliv vazby či propojení“ odmítla. Soudy nakonec schválily reorganizaci s investorem Temperatior, podle níž se Oleo mělo s touto firmou sloučit. Nejvyšší soud v červnu 2022 zamítl dovolání čtyř věřitelů. Podezření, že finanční správa za Babiše jako ministra financí zasahovala proti firmám, které Agrofertu překážely, rozebírá kapitola Kauza FAU.

Antimonopolní úřady: podmínky v Česku, pokuta na Slovensku

Agropol a První žatecká (2008–2009)

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v srpnu 2008 povolil fúzi Agrofertu s První žateckou jen pod podmínkou prodeje části firem. V březnu 2009 schválil i koupi obchodníka se zemědělskými komoditami Agropol Group. „Skupina AGROFERT je nejvýznamnějším tuzemským výrobcem a velkodistributorem průmyslových hnojiv,“ uvedl úřad v rozhodnutí; spojení podle něj vzbuzovalo „vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže“. Spojené skupiny musely prodat sedm firem v pěti krajích. „Ty podmínky jsou zdaleka nejtvrdší, jaké jsme kdy v souvislosti s fúzí dali,“ řekl předseda úřadu Martin Pecina.

Během posuzování fúze s První žateckou se Pecina s Babišem v roce 2008 sešel v pražském autocentru Mercedes Forum; mluvili hlavně o fúzi. Pecina schůzku označil za „naprosto standardní“.

Slovenské pekárny Penamu (2013–2024)

Slovenský Protimonopolný úrad (PMÚ) v roce 2011 zamítl převzetí pekáren v Bratislavě a Žilině Agrofertem. Podle úřadu je přesto Agrofert, který tehdy vlastnil Babiš, ovládl: Prvou bratislavskou pekárenskou v roce 2013 přes malou firmu Majetky, žilinskou pekárnu oficiálně až v roce 2016. Tu podle Seznam Zpráv předtím přechodně kontrolovala firma Peza, v jejímž vedení stáli advokáti. Kontrola nad ní podle PMÚ „měla být po dobu dvou let prováděna v utajení prostřednictvím jiného subjektu“.

PMÚ v roce 2023 uložil Agrofertu pokutu 21 milionů eur, zhruba půl miliardy korun – třetí nejvyšší ve své historii. Rada úřadu ji 18. září 2024 potvrdila.

Co na to Andrej Babiš

Na Radova obvinění Babiš odpověděl podepsaným textem na webu Agrofertu. Rada podle něj „často a rád, slušně řečeno, nemluví pravdu“. Podle Babiše Agrofert převzal Agro Jevišovice i s Radovými dluhy 504 milionů korun, kupní cena byla 326 milionů a Radovi odpustil osobní dluh 30 milionů. Do Kosteleckých uzenin Rada podle Babiše dodával nejvýš 10 % kuřat. Postřik vysvětlil tím, že Rada neoprávněně obdělal pozemky, na které neměl užívací právo, a odmítl smírné vyrovnání.

Na dotaz Echa, zda o Oleo Chemical usiloval, Babiš neodpověděl. „Nemáme o Oleo Chemical žádný zájem,“ řekl v roce 2019 šéf divize obnovitelných zdrojů Agrofertu Martin Kubů. O vstupu do Olea podle Seznam Zpráv Agrofert jednal před lety.

Proti státní pomoci Setuze Babiš v roce 2009 argumentoval: „Ať tedy stát pomůže i mým podnikům Olma nebo Penam, vždyť také mají velké úvěry.“ Rozhodnutí o slovenské pokutě Agrofert považuje za „chybné a nezákonné“ a ohlásil žalobu.

U Lovochemie dal Agrofertu za pravdu státní zástupce: „I přes to, že Agrobohemie získala v Lovochemii majoritu, nelze hovořit o tom, že by tak bylo učiněno na úkor Proferty,“ konstatoval v roce 2004.

Nepřátelská převzetí konkurentů Agrofertu podrobně popisuje Jaroslav Kmenta v knize Boss Babiš.

Aktuální stav (září 2026)

Vyšetřování převzetí Lovochemie skončilo v roce 2004 bez obvinění, insolvenční spor s Radou ukončila v roce 2018 dohoda a Oleo Chemical prošla reorganizací s investorem Temperatior, kterou v roce 2022 potvrdil Nejvyšší soud. Pokuta 21 milionů eur za slovenské pekárny je od září 2024 pravomocná; Agrofert ohlásil, že ji napadne u soudu.

Zdroje