Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Privatizace Unipetrolu: Babiš, Agrofert a PKN Orlen

Uzavřená Spor o 20 mld. Agrofert prohrál, kauza vyšuměla2001–2017Aktualizováno

Andrej Babiš a jeho Agrofert sehráli hlavní roli v obou pokusech o privatizaci Unipetrolu, největší české petrochemické skupiny. Zemanova vláda mu v prosinci 2001 přiklepla státní podíl, přestože konkurence nabízela víc – Agrofert ale v roce 2002 od obchodu odstoupil. Unipetrol pak koupil polský PKN Orlen, s nímž měl Babiš dohodu o odkupu části chemiček. Kauza přerostla v polsko-české podezření z korupce a v arbitráže o miliardy.

Agrofert a Zemanova vláda: chemie před Unipetrolem

Po pádu impéria Chemapolu se Agrofert podle Respektu stal nejsilnějším hráčem české chemie. Přes Aliachem Babiš díky postoji Zemanovy vlády ovládl pardubickou Synthesii a Fatru Napajedla. S podporou ministra obrany Jaroslava Tvrdíka pak státu přenechal výrobce výbušnin Explosia, přičemž se Aliachemu výrazně snížil dluh u Konsolidační banky. Jak Agrofert vůbec vznikl, popisuje kapitola Petrimex a Agrofert.

Jak Zemanova vláda prodala Unipetrol Agrofertu (2001)

17. prosince 2001 vláda Miloše Zemana rozhodla, že prodá 63procentní státní podíl v Unipetrolu Agrofertu za 361 milionů eur, tedy asi 11,7 miliardy korun. Meziresortní privatizační komise přitom doporučila britský Rotch Energy, který nabídl 444 milionů eur.

Premiér Zeman výběr podle Seznam Zpráv zdůvodnil tím, že Rotch není strategický investor, ale „jen překupník“. Kupec navíc podle ČTK nesměl akcie osm let převést na nikoho dalšího pod hrozbou pokuty ve výši 100 % kupní ceny.

Proč Agrofert od privatizace odstoupil (2002)

19. srpna 2002 Agrofert oznámil, že privatizaci za původních podmínek nedokončí. Podle E15 žádal nižší cenu a nového partnera, polský PKN Orlen. Když neuspěl, požádal 26. září o ukončení smlouvy a 30. září 2002 potvrdil, že za Unipetrol nezaplatí. Vláda pak v listopadu 2002 vyhlásila nový tendr.

Miloš Zeman mu to později vyčítal. „Byl jsem přímým účastníkem podpisu dohody s ním při privatizaci Unipetrolu a konstatuji, že pan Babiš tuto podepsanou dohodu nedodržel,“ řekl v roce 2011.

Druhá privatizace: PKN Orlen a dohoda s Agrofertem

Před druhým tendrem uzavřel Agrofert s PKN Orlen smlouvy z 19. listopadu 2003 a 7. dubna 2004. Podle nich měl po vítězství Orlenu získat podíly ve firmách Agrobohemie, Aliachem, Chemopetrol, Paramo a Kaučuk. Podle pozdějšího vedení Orlenu by za ně zaplatil asi jen třetinu jejich hodnoty. Obsah dohody byl podle samotného Orlenu z velké části tajný.

Vláda pak v dubnu 2004 prodala dvoutřetinový státní podíl v Unipetrolu právě Orlenu. Kupní smlouvu s Fondem národního majetku Orlen podepsal 4. června 2004, do Unipetrolu vstoupil v květnu 2005 a za podíl 62,99 % nakonec zaplatil 12,95 miliardy korun.

Polské podezření z korupce

V srpnu 2005 polský deník Rzeczpospolita zveřejnil dohodu, podle níž měl Agrofert „získat levně část Unipetrolu za to, že zařídí vítězství PKN v privatizaci“. Vyšetřovací komise polského Sejmu pak uvedla, že Česko mohlo za Unipetrol získat o pět miliard korun víc.

Nové vedení Orlenu předalo své analýzy prokuratuře a Agentuře vnitřní bezpečnosti. Vyšetřování vedla krakovská prokuratura. Polští státní zástupci chtěli v Česku vyslechnout 18 lidí, mezi nimi expremiéry Stanislava Grosse, Vladimíra Špidlu a Jiřího Paroubka. Bývalý manažer Orlenu Krzysztof Kluzek totiž tvrdil, že od polského lobbisty Jacka Spyry slyšel o úplatcích 42 milionů eur, tedy asi 1,2 miliardy korun.

V Česku zřídili poslanci v říjnu 2005 vlastní vyšetřovací komisi. Ta dospěla k závěru, že vláda při privatizaci nepochybila.

V únoru 2006 Orlen od smluv s Agrofertem odstoupil. Tvrdil, že je Agrofert porušil, když právo na nákup akcií delegoval na svou Dezu.

Lobbista Spyra a údajné stíhání Babiše v Polsku

V roce 2007 česká policie na základě trestního oznámení Agrofertu zadržela lobbistu Spyru. Podle obžaloby chtěl od Babiše 10 milionů korun za příslib, že bude zastaveno údajně připravované stíhání Babiše v Polsku kvůli korupci při privatizaci Unipetrolu. Městský soud v Praze mu v lednu 2011 uložil tříletou podmínku, nepravomocně. Soud konstatoval: „Majitel Agrofertu ale v Polsku nikdy stíhán nebyl.“

Arbitráže: spor o 20 miliard

Agrofert se s Orlenem soudil. Ze čtyř sporů uspěl jen v jednom: v roce 2009 bylo Orlenu nařízeno zaplatit smluvní pokutu zhruba 2,45 miliardy korun. Nárok na náhradu škody kolem 20 miliard korun ale neprosadil. Neuspěl u pražských soudů ani u Nejvyššího soudu. V květnu 2017 odmítl jeho stížnost jako zjevně neopodstatněnou i Ústavní soud.

Víc o Babišových podnikatelských praktikách najdete v knize Boss Babiš.

Co na to Andrej Babiš

Odstoupení od první privatizace Babiš podle E15 zdůvodnil povodněmi v roce 2002, konfliktem dceřiných firem Unipetrolu a přechodem České rafinérské na zpracovatelskou rafinerii.

Spekulace polského tisku Agrofert v roce 2005 odmítl. Babiš v tiskové zprávě Agrofertu uvedl, že celá aféra byla podle něj „od počátku pečlivě zinscenována“ a mohli v ní hrát roli „příslušníci zahraničních tajných služeb“. Roli novinářů z Rzeczpospolity označil za „velmi nestandardní“.

Podnikatele Tomáše Pitra, který zastupoval konkurenční firmu Seta, obvinil, že se „snažil zbourat náš obchod s Orlenem“. Lobbistu Spyru nazval „notorickým lhářem“. Odstoupení Orlenu od smluv označil Agrofert za „právně nesmyslné“.

Aktuální stav (září 2026)

Babiš v Polsku nikdy stíhán nebyl a civilní spor s Orlenem skončil v roce 2017 u Ústavního soudu. Celá kauza podle CNN Prima News „odezněla do ztracena jak na polské, tak české straně“.

Zdroje