Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Biopaliva a Agrofert: Babišův byznys s řepkou

Otevřená Povinnost zrušena, emisní cíle platí dál2007–dosudAktualizováno

Firma Preol z holdingu Agrofert Andreje Babiše je největším zpracovatelem řepky a výrobcem biosložek, které se přimíchávají do pohonných hmot. Za vyšší povinné přimíchávání biopaliv Babiš v roce 2010 jako podnikatel lobboval. Jako ministr financí a premiér pak čelil kritice, že o podpoře biopaliv rozhoduje ve střetu zájmů.

Povinné přimíchávání biopaliv od roku 2007

Nafta s metylesterem řepkového oleje (MEŘO) se na čerpací stanice začala vozit na přelomu srpna a září 2007, zpočátku se dvěma procenty. Od ledna 2008 se dvě procenta biolihu přidávala i do benzinu. Dřívější start u nafty prosazoval ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS), protože pěstitelé oseli řepkou zhruba o desetinu větší plochu.

Rámec dávaly evropské směrnice 2009/28/ES a 98/70/ES; podle vlády z nich plynul závazek deseti procent obnovitelné energie v dopravě do roku 2020.

Preol v Lovosicích: jak se Agrofert stal jedničkou

V dubnu 2009 Agrofert koupil skupinu Agropol s výrobcem MEŘO Primagra Milín, v červnu 2009 slavnostně otevřel nový závod Preolu v Lovosicích a v roce 2011 koupil výrobce biolihu Ethanol Energy. Preol podle Agrofertu ročně zpracuje 450 tisíc tun řepky a vyrobí 120 tisíc tun MEŘO. V roce 2014 dodal přes 49 % bionafty, kterou nakoupil státní distributor Čepro; s Primagrou šlo o víc než 55 %. Spory s konkurenty v oboru, jako byly Setuza nebo Oleo Chemical, popisuje kapitola Ovládnutí konkurence.

Lobbing v roce 2010: „Volal jsem některým poslancům“

Vládní novela zákona o ochraně ovzduší měla od června 2010 zvýšit podíl biosložky v benzinu z 3,5 na 4,1 % a v naftě ze 4,5 na 6 %. Prezident Václav Klaus ji 12. května 2010 vrátil, Sněmovna jeho veto 27. května přehlasovala.

Babiš se podle Deníku tehdy netajil tím, že „bez jeho lobbování by vyšší přimíchávání biopaliv parlamentem neprošlo“. Předseda Agrární komory Jan Veleba později uvedl, že „byla i velká součinnost s Agrofertem“. Babiš sám podle Echa24 přiznal: „Ano, lobboval jsem za biopaliva. Volal jsem třeba některým poslancům.“

Daňové úlevy a spor o pět miliard

V únoru 2015, kdy byl Babiš ministrem financí, vláda schválila novelu, která prodloužila daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv. V roce 2014 přitom stát biopaliva podpořil daňovým zvýhodněním za rekordních 2,2 miliardy korun; nové úlevy měly do roku 2020 vyjít až na devět miliard. Program do roku 2020 schválila Evropská komise a v prosinci 2015 Senát.

Miroslav Kalousek (TOP 09) zákon označil za „tunel na státní rozpočet“, z něhož má Agrofert získat pět miliard. Babiš odpověděl, že jeho firmy vydělají „maximálně desítky milionů korun“. Ověřování ČT24 uzavřelo, že Agrofert pět miliard „fyzicky“ nedostane, ale že by na zvýhodnění neprofitoval, „není pravda“ – úleva mu zajišťuje odbyt.

Babiš 6. května 2015 ohlásil: „Souhlasím s ukončením daňové podpory biopaliv, protože už nechci poslouchat Kalouskovy lži a demagogii.“ O dva týdny později ale pro konec hlasovali jen tři poslanci ANO, 25 proti a 15 včetně Babiše se zdrželo. Klub ANO tehdy vedl Jaroslav Faltýnek, který do konce roku 2016 seděl v představenstvu Agrofertu. Hlasování o nedůvěře vládě kvůli biopalivům neuspělo.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chtěl, aby Čepro nespadalo pod Babišův resort; Babiš to podle Jana Mládka odmítl.

Babiš premiérem: Čepro bez soutěže a hlasování o biosložce

Od roku 2017 nakupovalo Čepro biosložky od Agrofertu převážně mimo veřejné zakázky, za čtyři roky zhruba za pět miliard korun. V únoru 2021 obchody prověřovala protikorupční policie, obvinění tehdy nepadlo. Čepro tvrdí, že se na něj zákon o veřejných zakázkách nevztahuje.

Návrh Pirátů a dalších poslanců na zrušení povinného přimíchávání Babišova vláda v dubnu 2019 odmítla. Sněmovna ho v červnu zamítla hlasy ANO, ČSSD a KSČM – až v opakovaném hlasování a o jediný hlas.

V roce 2021 poslanec ANO Pavel Pustějovský, člen představenstva agrofertovské Dezy, navrhl zvýšit podíl biolihu v benzinu ze 4,1 na 8,8 %. Agrofertovská Ethanol Energy je přitom druhým největším výrobcem biolihu v Česku. Sněmovna návrh neschválila.

Konec povinnosti v roce 2022 a emisní cíle EU

Vláda Petra Fialy v březnu 2022 rozhodla povinné přimíchávání zrušit. Babiš namítl, že to „znamená podporu Putinova režimu“; Fiala mu vzkázal, ať zváží, zda „upřednostní svoje ekonomické zájmy a zájmy svých firem“. Od července 2022 je přimíchávání dobrovolné.

Zákon ale distributorům ponechal povinnost snižovat emise z prodaných paliv o šest procent – a biosložky jsou k tomu podle Seznam Zpráv nejjednodušší a nejlevnější cestou. Novela, kterou Sněmovna schválila v prosinci 2024, žádá snížení emisí o 6,25 % v roce 2026 a o 11 % v roce 2030.

Agrofertovu byznysu s řepkou se věnují i reportéři Deníku Referendum v knize Žlutý baron.

Co na to Andrej Babiš

Výhodu na spotřební dani podle Babiše „dostávají distributoři, České dráhy, Dopravní podnik města Prahy, dopravci“, ne výrobci. „Já si nezničím jméno pro nějaké drobné,“ řekl při hlasování o nedůvěře. Jeho ministerstvo uvedlo, že program připravilo ministerstvo zemědělství, cíle pro obnovitelné zdroje v dopravě ukládají směrnice EU a Kalousek o pěti miliardách „lže“.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka v roce 2018 uvedl, že skupina pěstuje řepku na 4,82 % plochy řepky v Česku. Na agrárnickém sněmu Babiš prohlásil: „Dvě třetiny vypěstované řepky se použijí na výrobu potravin a jen třetina na biopaliva.“ Agrofert k Čepru uvádí, že dodávky získává podle rámcových smluv z veřejných zakázek nebo obchodních jednání.

Aktuální stav (září 2026)

O tom, zda a kolik biosložek musí paliva obsahovat, rozhoduje vláda, kterou Babiš od prosince 2025 znovu vede. Preol je dál největším zpracovatelem řepky, jeho zisk ale v roce 2025 klesl z 896 milionů na šest milionů korun. Agrofert je od února 2026 ve fondu RSVP Trust, Evropská komise přesto Babiše v září označila za osobu v potenciálním střetu zájmů.

Zdroje