Přeskočit na obsah

Babišův střet zájmů po roce 2025: RSVP Trust a Brusel

Otevřená Komise přerušila část plateb, SZIF dál platíprosinec 2025–dosudAktualizováno

Když se Andrej Babiš v prosinci 2025 potřetí stal premiérem, slíbil, že střet zájmů kvůli holdingu Agrofert vyřeší nevratně. Akcie vložil v únoru 2026 do svěřenského fondu RSVP Trust. Evropská komise ale v září 2026 dospěla k závěru, že je Babiš dál v potenciálním střetu zájmů, a pozastavila proplácení části dotací pro Agrofert.

Podmínka prezidenta a svěřenský fond RSVP Trust

Prezident Petr Pavel podmiňoval jmenování Babiše premiérem tím, že veřejně oznámí, jak střet zájmů vyřeší. Babiš počátkem prosince 2025 uvedl, že s Agrofertem, který sdružuje zhruba 200 firem, nebude mít nic společného a akcie bude spravovat nezávislý správce pod dohledem nezávislého protektora. Pavel ho jmenoval 9. prosince 2025 s tím, že věří, že věc do třiceti dnů dotáhne.

Fond RSVP Trust založila poradenská společnost Roklen s právní kanceláří DBK. Správcem je bankéř Wilfried Reinhard Elbs, protektorkou auditorka Věra Výtvarová. Experti oslovení médii se shodli, že nejde o takzvaný slepý fond známý z anglosaského práva. Firmy SynBiol a Hartenberg, pod jejichž hlavičkou Babiš dál podniká, do fondu nevložil.

Zmeškaná lhůta 8. ledna a převod akcií Agrofertu

Babiš sám avizoval převod do 30 dnů od jmenování, tedy do 8. ledna 2026. Termín nestihl – čekal na „veřejnosprávní souhlasy ze zahraničí“. Podle ústavní právničky Marie Zámečníkové z Masarykovy univerzity tuto lhůtu zákon pro samotné držení akcií nestanoví. Zdržení ale prodloužilo dobu, kdy Agrofert nesměl čerpat dotace ani získávat veřejné zakázky: Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) po Babišově jmenování pozastavil zpracování žádostí firem z holdingu.

Akcie Babiš vložil do RSVP Trust 20. února 2026, poté co získal souhlasy regulátorů tří členských států EU.

Statut fondu: po konci ve vládě rozhodují Babišovy děti

Babiš v prosinci tvrdil, že potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Seznam Zprávy však v únoru zveřejnily tajený statut fondu. Podle něj nezávislá správa automaticky končí, jakmile Babiš přestane být členem vlády nebo podá demisi. Fond pak přejde do „rodinné správy“ a vliv získá rodinná rada složená z jeho dětí. Ta určuje protektora, který vybírá správce – podle právníků Transparency International se jím tak může stát i sám Babiš.

Evropská komise a článek 61 finančního nařízení

V polovině února 2026 poslala Evropská komise ministerstvu pro místní rozvoj dopis a s odkazem na článek 61 finančního nařízení EU i český zákon o střetu zájmů chtěla vědět, jak Česko střetu zájmů brání. V květnu zástupce generální ředitelky pro regionální politiku Hugo Sobral napsal, že Česko nemá Bruselu vykazovat žádné výdaje na operace od 9. prosince 2025 týkající se Agrofertu či firem ovládaných Babišem, „bez ohledu na jejich stávající režim správy“.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) označil dopis za pracovní komunikaci, ne za závazné rozhodnutí.

Zemědělský fond dotace Agrofertu obnovil

SZIF, podřízený ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi (za SPD), v dubnu 2026 dotace Agrofertu odblokoval. Opřel se o posudky advokátních kanceláří, podle nichž RSVP Trust splňuje zákon. Firmám z holdingu pak vyplatil 204 milionů korun, které EU proplatila – šlo ale o žádosti podané ještě před Babišovým jmenováním. Za obnovení plateb podle Komise odpovídá Česko.

Září 2026: Komise přerušila platby

Dne 8. září 2026 mluvčí Komise Louise Bogeyová oznámila, že Babiš se „nachází v potenciálním střetu zájmů v souvislosti s řízením fondů politiky soudržnosti a zemědělských fondů“ a svěřenský fond to dostatečně neřeší.

Eurokomisař Piotr Serafin pak v dopise šéfovi rozpočtového výboru Evropského parlamentu upřesnil, že Komise na šest měsíců přerušila lhůtu pro platby 3,18 milionu eur (přes 77 milionů korun) z fondu pro rozvoj venkova. Důvodem je, že potenciálními příjemci fondu jsou Babišovi potomci, portfolio fondu Babiš dobře zná a rodinnou radu tvoří příjemci fondu. Česko má nově dokládat, že proplácené výdaje nesouvisejí s dotacemi pro Agrofert, SynBiol a Hartenberg Holding od 9. prosince 2025.

SZIF přesto vyplácí Agrofertu podporu dál – podle mluvčí ji nemůže „svévolně pozastavovat“. Ministr Šebestyán krok Komise označil za prozatímní procesní krok, ne rozhodnutí o vyloučení plateb.

Vyšetřování evropského žalobce a OLAF

Na trestní oznámení Pirátů zahájil Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) 24. května 2026 trestní řízení kvůli vyplácení dotací Agrofertu. Zahájení řízení neznamená, že bude někdo obviněn. Nejvyšší státní zastupitelství v srpnu rozhodlo, že EPPO povede i část týkající se národních dotací. Věcí se zabývá i úřad OLAF, oficiální vyšetřování ale v červnu nezahájil.

Novela zákona o střetu zájmů

Koaliční poslanci včetně Radka Vondráčka (ANO) a Filipa Turka (Motoristé) v červnu předložili novelu zákona o střetu zájmů. Firmám člena vlády by zakázala jen dotace z resortu, který sám řídí – premiéra by podle oslovených právníků prakticky neomezovala. Vláda zaujala neutrální stanovisko a předkladatelé ji chtějí upravit a schválit v prvním pololetí 2027. Novela by zkrátila i lhůtu pro vymáhání starých dotací po Agrofertu. Další sporné zákony vlády shrnuje stránka Zákony na míru.

Jak se střetem zájmů Babiš potýkal v letech 2017–2021, popisuje kapitola Střet zájmů a Agrofert. Proč podle autorů neměl v Evropě srovnání, rozebírá sborník Babišistán.

Co na to Andrej Babiš

Babiš střet zájmů odmítá. Po převodu akcií napsal: „Na společnost Agrofert nemám žádný vliv ani z ní nemám a nebudu mít žádný prospěch.“ K závěru Komise řekl: „Nezajímá mě to a ani to neřeším. Agrofert nevlastním, nikdy už vlastnit nebudu.“ Úředníci Komise podle něj postupují tak, aby dali prostor opozici a médiím. O novele podle svých slov nic neví a nemůže mu pomoci, protože Agrofert nevlastní. Agrofert trvá na tom, že postupoval v souladu se zákony.

Aktuální stav (září 2026)

Komise o definitivním neuznání výdajů zatím nerozhodla, na dokončení posouzení má půl roku. SZIF dotace Agrofertu vyplácí dál a trestní řízení EPPO pokračuje.

Zdroje