Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Zákony na míru: jak Babišova vláda mění pravidla

Otevřená Služební zákon vetován, další novely čekajíprosinec 2025–dosudAktualizováno

Třetí vláda Andreje Babiše (ANO, SPD a Motoristé) od prosince 2025 prosazuje změny, které opozice a protikorupční organizace označují za „zákony na míru“. Patří k nim novela zákona o střetu zájmů, která by podle Transparency International měla vyhovovat premiérovi, předkupní právo na zemědělskou půdu, ze kterého by podle kritiků nejvíc vytěžil Agrofert, nový služební zákon, který prezident Petr Pavel vetoval, a omezení odvolacích soudů, které by podle prezidenta Soudcovské unie mohlo dopadnout na kauzu Čapí hnízdo. Vláda i předkladatelé souvislost s Babišem odmítají.

Novela střetu zájmů: dotace pro firmy premiéra a kratší lhůta vymáhání

Novelu podepsali koaliční poslanci Radek Vondráček, David Pražák (oba ANO), Marie Pošarová (SPD) a Filip Turek (za Motoristy). Předložili ji začátkem června 2026 jako poslanecký návrh, takže odpadne běžné připomínkové řízení.

Dnes nesmějí firmy, v nichž má člen vlády alespoň čtvrtinový podíl, dostávat nenárokové dotace, investiční pobídky ani veřejné zakázky. Podle novely by zákaz platil jen pro resort, který politik řídí – premiérovi žádné omezení nestanoví. Nárokové zemědělské dotace chtějí předkladatelé vyjmout úplně. Lhůtu pro vymáhání neoprávněně vyplacených dotací novela zkracuje z deseti na čtyři roky, a to i zpětně. Podle Seznam Zpráv se to může týkat miliard, které Agrofert dostal v letech 2017–2021 – viz Vymáhání dotací po Agrofertu.

„Hlavním cílem je bezpochyby upravit zákon tak, aby vyhovoval současnému premiérovi Babišovi,“ řekl šéf české Transparency International David Kotora. Lukáš Kraus z organizace Lobbio zkrácení lhůt označil za „zjevnou snahu reagovat na procesní spory o to, kdy lze ještě po Agrofertu vymáhat“ dotace. Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) návrh nazvala „lex babišistán“.

Předkladatelé mluví o narovnání. „Snaha je opravdu nějakým způsobem stabilizovat, zpřehlednit právní řád,“ uvedl Vondráček. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že novela má jen sladit český zákon s ostatními zeměmi EU. Vláda k ní zaujala neutrální stanovisko s asi deseti výhradami, mimo jiné k lhůtám pro vracení peněz. Spor s Bruselem o Babišův střet zájmů popisuje stránka Střet zájmů po roce 2025.

Služební zákon: snazší výměna úředníků

Zákon o státních zaměstnancích má nahradit služební zákon z roku 2015, k jehož přijetí Česko přiměla pravidla EU kvůli neutralitě státní správy. Poslanci Radek Vondráček, Zuzana Ožanová (oba ANO), Libor Vondráček (SPD) a Renata Vesecká (Motoristé) ho předložili 29. prosince 2025, opět jako poslanecký návrh.

Zákon ruší funkci nejvyššího státního tajemníka, služebním komisím nechává jen poradní roli, ministrům dává vliv na hodnocení vrcholných úředníků a k výpovědi nově stačí dvě nevyhovující hodnocení. Předkladatelé slibují pružnější státní službu s menší byrokracií, bližší zákoníku práce.

„Nemohu se ale smířit s tím, že by měl stát vyhazovat úředníky prostě proto, že se po volbách změnila vláda,“ uvedl prezident Pavel. Zákon podle něj jde proti letošnímu doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Předseda STAN Vít Rakušan varoval, že bez nezávislých úředníků budou lidé „ze strachu před postihem nebo vyhozením kryli třeba podvody s dotacemi“.

Sněmovna zákon schválila 26. června 2026, Senát ho 19. srpna zamítl, poslanci ho 8. září prosadili znovu a prezident ho 17. září vrátil. Součástí balíku je i změna, která prezidentovi bere pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí; podle poslance STAN Karla Dvořáka se jí říká „lex pomsta“.

Odvolací soudy a Čapí hnízdo: novela trestního řádu

Vrchní soud v Praze v kauze Čapí hnízdo dvakrát zrušil osvobozující rozsudek a s odkazem na nález Ústavního soudu zavázal městský soud k odsouzení. Soudce Jan Šott proto v květnu 2026 potrestal Janu Nagyovou, přestože s tím nesouhlasil.

Ministerstvo spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) koncem dubna 2026 rozeslalo k připomínkám novelu, podle níž odvolací soud nebude moci nižší soud zavázat, „jak má v novém rozhodnutí hodnotit důkazy a jaká má učinit skutková zjištění“. Pokud bude trvat na odsouzení zproštěného, bude muset důkazy provést sám.

Babišovo stíhání je kvůli imunitě přerušené. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry záleží na tom, jaké znění trestního řádu bude platit, až bude Babiš znovu před soudem. „Kdyby ten návrh … platil už dnes, tak budou Andrej Babiš a paní Nagyová Městským soudem v Praze zproštěni,“ řekl Karel Dvořák (STAN). Trestní místopředsedové všech krajských a obou vrchních soudů novelu podle Info.cz odmítli pro „závažné systémové nedostatky“; výhrady měla i ministerstva financí a zdravotnictví vedená ANO.

Změnu navrhla advokátní komora; její místopředseda Lukáš Trojan říká, že dnešní praxe dělá z prvoinstančního soudce „pouhé razítko a podpis“. Ministerstvo odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, podle níž opakované vynucování skutkových závěrů odporuje Ústavě. Tejc souvislost s kauzou odmítá: „Rozhodně to nelze spojovat s kauzou paní Nagyové nebo pana premiéra, protože na to ten návrh nedopadne. Bude platit až do budoucna.“

Předkupní právo na půdu: výhoda pro velké pachtýře

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) navrhuje, aby přednostní právo koupit zemědělské pozemky dostali ti, kdo na nich hospodaří. Ministerstvo podle Seznam Zpráv zvažuje několik variant – od neveřejné oznamovací povinnosti při prodeji půdy až po skutečné předkupní právo, podle něhož by pozemek jako první mohl koupit jeho dosavadní nájemce, pak sousední zemědělci a teprve potom stát, obec a volný trh. Změna by podle Novinek omezila 1,8 milionu vlastníků zemědělské půdy.

Většinu půdy v Česku hospodáři nevlastní: podle dat ČSÚ za rok 2023 bylo zhruba 72 procent obhospodařované půdy pronajato. Největším pachtýřem je Agrofert, který podle týdeníku Respekt „hospodaří skoro na 130 tisících hektarech, ale vlastní z toho jen zhruba čtvrtinu“. „Z navrhované úpravy předkupního práva budou profitovat zejména velké zemědělské podniky, jako je právě i Agrofert,“ řekl Novinkám Kryštof Doležal z Transparency International.

„Je to malá domů pro Agrofert a velké holdingy a naopak znevýhodnění podmínek pro malé vlastníky a malé zemědělce,“ uvedl předseda ODS Martin Kupka. Podle místopředsedy Pirátů Martina Šmídy by Agrofert získal předkupní právo k půdě za 35 miliard korun. Proti je i Asociace soukromého zemědělství: „Velký hráč vždy toho malého zemědělce přeplatí,“ řekl její předseda Jaroslav Šebek. Asociace převzala i text Respektu, podle něhož ministr o parametrech jedná hlavně s oborovými organizacemi, jako je Agrární komora, které prosazují zájmy velkých agrokoncernů.

Ministerstvo odpovídá, že zatím nerozhodlo, kterou cestou se vydá. „Samozřejmostí při přípravě jakékoliv nové právní úpravy pak bude i její odůvodnění z hlediska souladu s ústavním pořádkem, včetně ochrany vlastnického práva,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Předkupní právo prosazovalo ANO už v minulém volebním období z opozice.

Poplatky za ČT a ČRo: média veřejné služby pod rozpočtem

Vláda 15. června 2026 schválila zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Česká televize a Český rozhlas mají dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu, zhruba o 1,4 miliardy korun méně než letos. Opozice mluví o útoku na nezávislost. „Komu se hodí slabá média veřejné služby? Těm, kdo se bojí veřejné kontroly,“ uvedl Rakušan. Vláda změnu zdůvodňuje snížením zátěže pro občany a firmy.

Rozpočtová pravidla přes veto prezidenta

Koalice prosadila i rozvolnění rozpočtových pravidel: vláda smí při zhoršení bezpečnostní situace překročit schválené výdaje až o deset procent. Pavel novelu vetoval, Sněmovna veto přehlasovala a opozice navrhla Ústavnímu soudu zrušení části zákona kvůli omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem. Vláda tvrdí, že díky novým pravidlům může sestavovat odpovědný a realistický rozpočet.

Co na to Andrej Babiš

Babiš tvrdí, že mu žádná změna zákona o střetu zájmů nepomůže, protože Agrofert vložil do svěřenského fondu. „Mně nemůže být šitý na míru, protože já jsem odešel. Já jsem s nimi o tom nemluvil,“ řekl k novele střetu zájmů. Na otázku, zda ji koalice podpoří, odpověděl: „Já střet zájmů komentovat nebudu, protože žádný nemám.“ Během červnového sporu o novelu prohlásil: „Babiše chtějí všichni zničit, protože Babiš nekrade, nelže a dělá tady věci pro lidi.“

K médiím prohlásil: „Věřte, že proti veřejnoprávním médiím nemám nic. Já tam ani nechodím, já je nepotřebuju.“ Odsouzení Nagyové označil za výsledek „nezákonného postupu senátu Vrchního soudu“. O vetu služebního zákona Radek Vondráček napsal: „Jde o veto škodlivé a zbytečné!“ Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) slíbil, že ho koalice přehlasuje.

Aktuální stav (září 2026)

O vetu služebního zákona může Sněmovna hlasovat od 28. září 2026; Piráti podle předsedy Zdeňka Hřiba připravovali podání k Ústavnímu soudu. Novelu střetu zájmů chtějí předkladatelé schválit v první polovině roku 2027. Předkupní právo na půdu chtělo ministerstvo podle Novinek předložit na začátku roku 2027 s účinností od roku 2028; v září 2026 ale podle Seznam Zpráv harmonogram zveřejnit nechtělo. Změna pravidel pro odvolací soudy byla podle posledních dostupných zpráv z června 2026 stále ministerským návrhem.

Zdroje