Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Státní dluh za Babiše: daňový balíček, covid a veto

Otevřená Veto přehlasováno, návrh u Ústavního soudu2020–dosudAktualizováno

Státní dluh Česka vzrostl za druhé vlády Andreje Babiše z 1 640 miliard korun na konci roku 2019 na 2 466 miliard na konci roku 2021 – za dva roky o 826 miliard. Část růstu způsobila pandemie covidu, podle Národní rozpočtové rady a NKÚ ale velký díl nových výdajů a výpadků příjmů s covidem nesouvisel – hlavně daňový balíček se zrušením superhrubé mzdy. V roce 2026 pak Babišova vláda prosadila rozvolnění rozpočtových pravidel přes veto prezidenta.

Jak rychle rostl státní dluh v letech 2020–2021

Mezi lety 2013 a 2019 se státní dluh držel kolem 1,6–1,7 bilionu korun. Na konci roku 2019 odpovídal 29 % HDP a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tehdy zdůrazňovala, že Česko je „jednou z nejméně zadlužených zemí Evropy“.

V roce 2020 Sněmovna kvůli pandemii zvýšila plánovaný schodek rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun a dluh už v pololetí poprvé překročil dva biliony. Na konci roku 2021 dosáhl 2 465,7 miliardy korun, tedy 40,4 % HDP. Náklady na jeho obsluhu vzrostly na 42,2 miliardy ročně.

Státní rozpočet skončil v roce 2021 rekordním schodkem 419,7 miliardy. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu přitom téměř devadesát procent meziročního nárůstu výdajů nesouviselo s bojem proti pandemii. Tempo růstu dluhu bylo podle NKÚ v evropském srovnání třetí nejvyšší.

Daňový balíček a zrušení superhrubé mzdy

Sněmovna 22. prosince 2020 schválila daňový balíček: zrušila zdanění superhrubé mzdy, zavedla sazby daně z příjmů 15 a 23 % a zvýšila slevu na poplatníka. Zákon o rozpočtové odpovědnosti byl během roku 2020 dvakrát novelizován. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) bylo podstatou novelizace vypnutí pravidla strukturálního salda pro rok 2021.

NRR odhadla dopad změn daně z příjmů fyzických osob na 102 miliard korun jen v roce 2021. Úspora se podle ní soustředila u bohatších: domácnosti s nejnižšími příjmy ušetřily kolem 230 korun měsíčně, ty s nejvyššími přes 6 200 korun. Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí stojí veřejné rozpočty přes 13 miliard ročně.

„Fiskální politika během krizového období obsahovala i opatření, která s pandemií nesouvisela,“ napsala rada v červnu 2021. Jmenovala hlavně snížení daně z příjmů, zrušení daně z nabytí nemovitostí a zvyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace. Tehdejší předsedkyně NRR Eva Zamrazilová v lednu 2021 varovala, že se dluh do dvou až tří let dostane na tři biliony a úroky vzrostou ze 40 na 60 až 80 miliard ročně.

Dluh rostl i dál: 3,7 bilionu v polovině roku 2026

Dluh stoupal i za následující vlády Petra Fialy: na konci roku 2024 činil 3 365,2 miliardy, o rok později 3 677,6 miliardy korun. Její ministr financí Zbyněk Stanjura přitom v roce 2022 uvedl, že obsluha dluhu zdraží „i v důsledku inflace a nezodpovědného zadlužování minulé Babišovy vlády“.

Ke konci června 2026 dosáhl státní dluh 3 726,8 miliardy korun. Nová Babišova vláda v lednu 2026 schválila návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard. Podle NRR by zákonu odpovídal schodek nejvýš 247 miliard.

Rozvolnění rozpočtových pravidel a veto prezidenta Pavla

Prezident Petr Pavel 22. července 2026 vetoval novelu, která vládě umožňuje při zhoršení bezpečnostní situace překročit schválené výdaje rozpočtu až o deset procent, tedy asi o 240 miliard korun. Kritikům vadí, že o tom může rozhodnout jen na doporučení Bezpečnostní rady státu. Vláda také bude moci až do roku 2036 navyšovat výdaje na obranu nad schválený rámec a obdobně i výdaje na strategické stavby. „Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes,“ zdůvodnil veto Pavel.

Dvacítka ekonomů – mezi nimi bývalí guvernéři ČNB Jiří Rusnok a Zdeněk Tůma a předseda NRR Mojmír Hampl – vyzvala poslance, aby se důvody veta zabývali. Sněmovna ho přesto 26. srpna 2026 přehlasovala 104 hlasy koaličních poslanců, potřeba bylo 101. Proti bylo 72 poslanců opozice. Ta 4. září podala návrh Ústavnímu soudu na zrušení části zákona, podepsalo ho 74 poslanců ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.

Národní rozpočtová rada je přesvědčena, že k rozvolnění pravidel nad rámec evropských došlo „kvůli usnadnění sestavování státního rozpočtu na období počínaje rokem 2028“. Ve zprávě o udržitelnosti ze září 2026 rada posunula odhad nárazu na dluhovou brzdu (55 % HDP) z roku 2037 na rok 2034. Dluh na konci padesátileté projekce nově odhaduje na 245 % HDP místo loňských 178 %, hlavně kvůli jinému přístupu k výdajům na obranu. „Česká republika nejen přerušuje, ale dokonce otáčí trend dosavadního vývoje fiskální politiky,“ napsala.

Co na to Andrej Babiš

Babišova vláda růst dluhu v letech 2020–2021 hájila tím, že si stát mohl půjčit díky dřívější nízké zadluženosti. „Já si naopak stojím za tím, že rozpočty byly velmi dobře připraveny, že jsme měli nízké zadlužení, že jsme měli přebytkové veřejné rozpočty a že jsme si vytvořili ten polštář na to, abychom si dnes mohli půjčit,“ řekla v lednu 2021 ministryně Schillerová.

Prezidentovo veto v roce 2026 Babiš označil za nezodpovědné: „Tímto rozhodnutím prezident ohrožuje české zdravotnictví, obranyschopnost naší země, výstavbu škol, bezpečnost našich spoluobčanů a rozvoj energetických zdrojů.“ Výzvu ekonomů nazval politickým prohlášením poradců opozice. Stanovisko rozpočtové rady k rozpočtu na rok 2026 podle ČT24 nebral „úplně vážně“ a věří Schillerové. Ta při přehlasování veta řekla: „Stát, který má dokonale napsané procedury, ale není schopen včas jednat, své občany neochrání.“

Aktuální stav (září 2026)

Koalice novelu rozpočtových pravidel prosadila přehlasováním veta, o návrhu opozice na zrušení její části rozhodne Ústavní soud. Státní dluh činil v polovině roku 2026 3 726,8 miliardy korun a NRR čeká náraz na dluhovou brzdu v roce 2034.

Zdroje