Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Konec poplatků: Babišova vláda, ČT a Český rozhlas

Otevřená Prošlo prvním čtením, druhé čeká v lednuleden 2026–dosudAktualizováno

Vláda Andreje Babiše chce zrušit televizní a rozhlasové poplatky a Českou televizi s Českým rozhlasem financovat ze státního rozpočtu. Podle návrhu by obě média dostala zhruba o 1,4 miliardy korun méně, než letos vyberou na poplatcích. Sněmovna návrh 24. října 2026 po nočním jednání posunula do druhého čtení. Opozice, zaměstnanci obou médií a tisíce demonstrantů v tom vidí ohrožení nezávislosti, vláda tvrdí, že se mění jen způsob financování.

Slib z programového prohlášení

Zrušení poplatků slibovalo ANO před volbami a vláda ho 5. ledna 2026 zapsala do programového prohlášení; neuvedla ale, čím poplatky nahradí. Koaliční rada se na zrušení shodla v lednu, Senát se proti němu vyslovil 21. ledna. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) představil návrh v dubnu a vláda ho po připomínkovém řízení schválila 15. června 2026.

O miliardu méně pro televizi, o 400 milionů pro rozhlas

Česká televize má podle návrhu dostat příští rok ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun, o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas má dostat 2,065 miliardy, asi o 400 milionů méně. Objem peněz se vrací na úroveň roku 2024, před zvýšení poplatku a rozšíření okruhu plátců, které prosadila Fialova vláda. Česká televize přitom za první tři čtvrtletí roku 2026 vybrala na poplatcích 5,3 miliardy, o 600 milionů víc než loni.

Předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) upozornil, že financování z rozpočtu zvýší schodek a média budou všichni platit z daní. Prezident Petr Pavel řekl, že financování ze státního rozpočtu automaticky neznamená ztrátu nezávislosti, zákon ale musí obsahovat pojistky, jaké mají například ve Finsku.

Noční první čtení ve 4:36

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek 23. října nečekaně prosadila přednostní projednání návrhu, pevný čas hlasování a omezení řečnické doby. Jednání trvalo přibližně 20 hodin. Opozice v sobotu ráno neprosadila zamítnutí ani vrácení návrhu vládě, pro obojí hlasovalo 81 poslanců ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Hlasování ve 4:36 označil Matěj Hlavatý (STAN) za „popravu demokracie“, exministr kultury Martin Baxa (ODS) za „noční blitzkrieg“.

Mediální výbor projednávání 29. října přerušil do 10. prosince a na konec listopadu chystá veřejné slyšení. Druhé čtení podle Babiše proběhne zhruba 15. ledna 2027.

Stávky a demonstrace

Pracovníci ČT a ČRo uspořádali čtyřiadvacetihodinovou výstražnou stávku už 22. června 2026. Kvůli přednostnímu projednání návrhu pak iniciativa Veřejnoprávně vyhlásila na 3. listopadu celodenní stávku, která se podle ní měla projevit na všech kanálech České televize. Lidé se ještě v noci sešli na Malostranském náměstí u Sněmovny, další dny zaplnili brněnské náměstí Svobody a pražské Staroměstské náměstí. Stávkovou pohotovost vyhlásili studenti řady fakult a Výbor solidarity studentů vyhlásil na 3. listopadu studentskou stávku. Spolek Milion chvilek ohlásil demonstraci na Letné na 15. listopadu.

Dobrovolné poplatky a kontrola NKÚ

Po protestech Babiš oznámil, že koalice návrh nestáhne, ve druhém čtení ale chce navrhnout možnost dobrovolného placení poplatků. Ministerstvo financí podle něj pracuje na modelu, podle něhož by peníze na ČT a ČRo nešly z rozpočtu a poplatky by zůstaly dobrovolné. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek po jednání s premiérem mluvil o inspiraci severskými zeměmi; ředitel ČRo René Zavoral podle Babiše jednat odmítá.

Vláda chce zároveň, aby hospodaření ČT a ČRo kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad. Na rozpor upozornil šéf NKÚ Miloslav Kala, když vláda jeho úřadu v létě odebrala policejní ochranu.

Co na to Andrej Babiš

„Nikdy nebudeme zasahovat do redakční práce České televize a Českého rozhlasu a jejich personálních záležitostí,“ prohlásil Babiš. Financování má podle něj zákon zaručit jako povinný výdaj navázaný na inflaci, což politikům naopak omezí přímý vliv. Protesty a stávku označil za pokrytectví: „Nikdo nechce veřejnoprávní média ovládnout, nebo dokonce zestátnit.“ Studenty vyzval, ať si informace ověří, protože se podle něj „nechali bohužel zneužít a obelhat“. Uvedl také, že má informace, že téma poplatků bude zneužito 17. listopadu.

Ministr Klempíř odmítá, že jde o experiment: „Když to dělá Dánsko, tak je to evropské řešení. Když to děláme my, je to konec demokracie.“

Aktuální stav (listopad 2026)

Návrh prošel prvním čtením, mediální výbor se k němu vrátí 10. prosince a druhé čtení čeká v polovině ledna 2027. Konečnou podobu financování koalice podle Babiše teprve dořeší.

Zdroje