Přeskočit na obsah

Otrava Bečvy: Deza, ministr Brabec a Babišova vláda

Otevřená Trest nikdo, firma má pokutu 5 milionů2020–dosudAktualizováno

Otrava Bečvy z 20. září 2020 patří k největším ekologickým haváriím v Česku: kyanidy a šestimocný chrom zamořily zhruba 40 kilometrů řeky a odvezlo se z ní přes 40 tun uhynulých ryb. Podezření zpočátku padlo i na chemičku Deza z holdingu Agrofert, který tehdy patřil do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Soudy nakonec jako původce určily firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, trestně ale nepotrestaly nikoho z ní.

Co se stalo na Bečvě 20. září 2020

Jedy podle ČT24 zasáhly úsek mezi Valašským Meziříčím a Přerovem. Rybáři odhadovali, že skutečný úhyn mohl být až dvojnásobný. Kontaminovaná voda se podle Novinek dostala do řeky z čistírny odpadních vod firmy Energoaqua v areálu bývalé Tesly v Rožnově, a to třináctikilometrovým kanálem ústícím u Valašského Meziříčí. Škoda dosáhla 21 milionů korun.

Deza, Agrofert a ministr Brabec

Ministerstvo životního prostředí tehdy vedl Richard Brabec (ANO), v letech 2005–2011 generální ředitel Lovochemie – další firmy z Agrofertu. Chemičku Deza ve Valašském Meziříčí přitom Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vyloučila z podezření už den po havárii. Policie tehdy tvrdila, že z vyšetřování zatím nikoho nevyloučila. Brabec odpovídal, že úřady v prvních dnech prověřovaly 21 možných původců a novináři se ptali jen na Dezu.

Soudní znalec Jiří Klicpera v únoru 2021 řekl, že Deza je „opravdu mimo podezření“. Stejně rozhodl i soud: „Nebylo zjištěno, že by havárii způsobila společnost Deza,“ uvedla v říjnu 2023 soudkyně Ludmila Gerlová.

Selhání inspekce: chybějící vzorky a utajovaný audit

Sněmovní vyšetřovací komise v září 2021 popsala řadu chyb úřadů a navrhla změny zákonů. Závěrečnou zprávu schválila téměř jednomyslně.

Brabcovo ministerstvo si nechalo zpracovat i vlastní audit postupu inspekce, dokončený v květnu 2021. Zveřejnit ho odmítlo s odkazem na námitky policie a v tiskové zprávě uvedlo, že audit „žádné zásadní pochybení“ neodhalil. Seznam Zprávy dokument získaly až v listopadu 2023. Podle auditorů:

  • postupy pro havárie na vodách, které inspekce předložila, v době havárie ještě neexistovaly,
  • inspektorka brněnského inspektorátu na nedělní službě se spokojila s telefonickými konzultacemi,
  • v prvních třech dnech inspekce nad pravděpodobným místem úniku odebrala jediný vzorek; další desítky objednala s několikadenním zpožděním, kdy už byla řeka pročištěná,
  • u Dezy stačilo ujištění, že zaměstnanci odebrali vlastní vzorky, a druhý den vizuální obhlídka.

Chyby v terénu potvrdil i soud v případu velitele zásahu. Jeho jednotka podle soudkyně odebrala jen jeden vzorek a vzorkovací sadu neměla s sebou, ačkoli byla deset kilometrů daleko.

Soudy: Energoaqua havárii způsobila, trest nedostala

Okresní soud ve Vsetíně v říjnu 2023 rozhodl, že havárii způsobila Energoaqua. Trest jí ale neuložil, protože se nepodařilo zjistit, co přesně se ve firmě stalo, a právnická osoba proto není trestně odpovědná. Ředitele Oldřicha Havelku zprostil obžaloby a věc postoupil inspekci jako možný přestupek.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci verdikt v listopadu 2024 potvrdil. Státní zástupce nepodal dovolání, a kauza tak pro ředitele v květnu 2025 definitivně skončila.

Odsouzeni byli jen dva lidé z vedlejší větve kauzy: velitel zásahu hasičů Jiří Pochyla a úřednice rožnovské radnice Věra Šulová, která v roce 2018 nezákonně povolila provoz lagun Energoaquy. Krajský soud jim v listopadu 2025 pravomocně uložil pokuty 30 tisíc a 40 tisíc korun.

Inspekce v prosinci 2025 uložila Energoaque pokutu 5 milionů korun za vypouštění odpadních vod v rozporu s povolením. Ministerstvo životního prostředí ji v dubnu 2026 potvrdilo. Nejvyšší správní soud firmě už v lednu 2026 potvrdil samostatnou pokutu 70 tisíc korun za provoz kanalizace a čistírny bez povolení.

Vyšetřování otravy Bečvy se věnuje i Jaroslav Kmenta v knize Babišovo Palermo I.

Co na to Andrej Babiš

Babiš odmítal, že by za otravou mohla Deza. V listopadu 2020 podle komentáře Seznam Zpráv řekl, že opozice katastrofu „využila v kampani před krajskými volbami“ a šířila „vykonstruované lži, že katastrofu zapříčinila Deza. To je samozřejmě lež“. Soud mu v tom dal za pravdu – Dezu jako původce vyloučil.

Ve Sněmovně v roce 2020 také označil Deník Referendum, který o podezření vůči Deze psal, za „novinářskou žumpu“. Obvodní soud pro Prahu 1 v březnu 2026 rozhodl, že se státu za ta slova musí omluvit a zaplatit 200 tisíc korun. Podle soudu byla Babišova kritika neopodstatněná a nepřiměřená. Rozsudek není pravomocný, odvolaly se obě strany.

Energoaqua svůj podíl na otravě po celou dobu odmítala. Ředitel Havelka po potvrzení pokuty řekl: „Z 90 procent bude další krok, řešit to bude právník.“

Aktuální stav (září 2026)

Trestní část kauzy je uzavřená: ředitel Energoaquy byl pravomocně zproštěn, potrestáni byli jen hasič a úřednice. Pětimilionovou pokutu firmě ministerstvo v dubnu 2026 potvrdilo a firma zvažovala další právní kroky. Spor státu s Deníkem Referendum o Babišovy výroky řeší po odvolání Městský soud v Praze.

Zdroje