Přeskočit na obsah
Sdílejte, než to zakážou!

Istrochem: kdo vyčistí Babišovu chemičku v Bratislavě

Otevřená Kdo zaplatí sanaci, se rozhoduje znovu2002–dosudAktualizováno

Agrofert Andreje Babiše koupil v roce 2002 bratislavskou chemičku Istrochem za zhruba 202 milionů slovenských korun (asi 152 milionů Kč). Půda a podzemní voda pod areálem jsou po desítkách let chemické výroby zamořené a jejich vyčištění se odhaduje na 350 až 700 milionů eur, tedy až 16,9 miliardy korun. Slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba (SNS) v listopadu 2025 navrhl, aby sanaci zaplatil stát – několik dní poté, co se v Praze setkal s Babišem. Úřední rozhodnutí, která k tomu otevírala cestu, po protestech prokuratury v září 2026 definitivně padla.

Privatizace: kupní cena a miliarda na investice

Kromě kupní ceny se Agrofert při privatizaci zavázal investovat miliardu slovenských korun. Podle mluvčího Agrofertu šlo o investice do rozvoje, zejména do ekologie; závazek vyčistit staré ekologické zátěže podle něj holding nepřevzal. V roce 2006 Agrofert Istrochem začlenil pod chemičku Duslo, která v létě 2025 oznámila konec výroby v Bratislavě.

Pozemky dnes vlastní firma Istrochem Reality, kterou podle Seznam Zpráv vlastní Babišova firma SynBiol. Tu Babiš drží mimo Agrofert a do svěřenských fondů ji nevložil (viz Hartenberg a zdravotnictví). Areál má 138 hektarů a developer na něm plánuje byty a kanceláře.

Jedy pod Bratislavou

Rozsáhlé znečištění půdy a podzemní vody pod Bratislavou podle Hospodářských novin způsobil Istrochem i další podniky; odhalila ho desetiletá studie. Podle tehdejší expertky strany Spolu Tamary Stohlové byly limity některých látek překročeny až tisícinásobně – jde mimo jiné o atrazin, arzen, PCB, olovo a benzen. Škodliviny podle ní ohrožují i zdroje podzemní vody na břehu Dunaje; celý Žitný ostrov je největší zásobárnou podzemní vody ve střední Evropě.

Ministr životního prostředí Ján Budaj (OĽaNO) proto v prosinci 2020 chtěl po Agrofertu přes půl miliardy eur (přes 14 miliard Kč): „Máme zákon, podle kterého každý vlastník pozemku, na němž je environmentální zátěž, za ni zodpovídá.“ Vlastníkem zátěže je podle něj Agrofert.

Návrh, aby sanaci zaplatil stát

Okresní úřad Bratislava v letech 2016 a 2025 rozhodl, že povinnou osobu, která má zátěž odstranit, určit nelze. Náklady by tak zůstaly na státu. Na konci října 2025 poslalo Tarabovo ministerstvo do připomínkového řízení návrh, aby sanaci převzal stát a financoval ji z evropských fondů a Envirofondu. Týkal se čtyř ze šesti lokalit areálu – výroby trhavin, dynamitky, výroby hnojiv a gumárenských chemikálií.

Taraba tvrdí, že Babiš a jeho firma původci zátěže nejsou, protože splnili privatizační smlouvu: firma se podle něj „zavázala zaplatit kupní cenu plus investovat 33 milionů eur do environmentálních opatření“. Návrh se objevil několik dní po jeho návštěvě Prahy, kde se setkal i s Babišem, tehdy sestavujícím vládu. Že by o Istrochemu mluvili, Taraba odmítá: „Známe se léta. Co si myslíte, že jsem tam jel s tím, že teď se budeme bavit o Istrochemu?“ Zprávy, že stát bude Babišovi čistit pozemky, označil za nesmysl.

Opozice to vidí jinak. Poslankyně Progresivního Slovenska Tamara Stohlová tvrdí: „Ministr křečkuje 200 milionů na svém ministerstvu na vyčištění v Istrochemu.“ Podle ní úřad Agrofertu uznal investice, které se sanace netýkají nebo jen okrajově – rekonstrukce budov, železniční vlečku či rozšíření skládky jinde. Ani koaliční ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas) návrh nepodpořila; označila ho za předčasný, protože nejdřív má proběhnout geologický průzkum. Vláda o něm nejednala.

Seznam Zprávy v téže souvislosti připomněly, že za vlády Roberta Fica Duslo ze skupiny Agrofert získalo daňovou úlevu 58 milionů eur a ministerstvo vnitra s Babišem uzavřelo smír ve sporu o evidenci u StB.

Prokuratura vrátila spor na začátek

V dubnu 2026 podala Krajská prokuratura v Bratislavě tři protesty proti rozhodnutím okresního úřadu. Byla podle ní předčasná, protože nebylo prokázáno, že jsou splněny zákonné podmínky pro přenesení povinností na stát. Podnět daly mimoparlamentní Demokrati a PS. Ministerstvo tehdy uvedlo, že Taraba návrh na sanaci vládě nepředloží, dokud nebude schválen zákon, který zaručí návratnost peněz vynaložených na čištění soukromých pozemků.

Okresní úřad protestům v červenci vyhověl a svá rozhodnutí zrušil; ministerstvo to přivítalo. Istrochem Reality se odvolala, protesty označila za nedůvodné, ministerstvo ale odvolání v září 2026 zamítlo. „Vyhoveli sme plne týmto námietkam a vraciame celý proces na začiatok,“ řekl Taraba. Úřad teď musí znovu zkoumat, zda Agrofert splnil podmínky privatizační smlouvy.

Co na to Babišovy firmy

Agrofert odpovědnost odmítá. „Nezpůsobili jsme je, ani žádné nové nezpůsobujeme,“ řekl v roce 2020 o zátěžích mluvčí Karel Hanzelka. „Závazek jsme splnili, což písemně potvrdil i tehdejší Fond národního majetku Slovenské republiky.“ Tarabův návrh holding v listopadu 2025 přivítal: „V době, kdy došlo ke kontaminaci bývalého chemického závodu Istrochem v Bratislavě, skupina Agrofert ještě neexistovala,“ uvedl mluvčí Pavel Heřmanský.

Istrochem Reality tvrdí, že nejde o pomoc firmě, ale o splnění zákonné povinnosti státu. Pokud by stát svou povinnost nesplnil, chce se bránit u soudu.

Aktuální stav (listopad 2026)

Rozhodnutí okresního úřadu z roku 2025 jsou definitivně zrušená; proti verdiktu ministerstva se už nelze odvolat, přezkoumat ho může jen soud. Okresní úřad musí znovu rozhodnout, kdo za ekologickou zátěž v areálu odpovídá. Stát sanaci zatím neplatí, vláda mezitím schválila novelu zákona o environmentálních zátěžích, která má státu usnadnit vymáhání pohledávek.

Zdroje